Bargobáiki lea muhtun Sámedikki kánturbáikkiin gos lea guoros kántorsadji. Dál leat guoros kántorsajit Kárášjogas, Guovdageainnus, Gáivuonas, Unjárggas, Skániin, Snoasas ja Divttasvuonas.

Barggut

Virggi váldobargun leat lullisámegiela terminologiija- ja normerenbarggut Sámi Giellagáldus. Sámi Giellagáldu lea davviriikkalaš sámi giellaovttasbargoorgána. Dat doaibmá bajimuš mearridanorgánan sámegielaid fágalaš gažaldagain Sámi Parlamentáralaš Ráđi vuollásažžan.

Sámi Giellagáldu bargun lea sámegielaid fágalaš ovddideapmi: ođđa terminologiija ja čállingiela norpmaid normeren, ja giellagáhtten. Sámi Giellagáldu fállá nuvttá gielalaš čállinrávvagiid giellageavaheddjiide, dego omd. journalisttaide, jorgaleddjiide, girječálliide, studeanttaide jna. Sámi Giellagáldu vástida dađistaga giellagažaldagaide sihke e-poastta bokte, telefovnna, Facebook-siiddu ja neahttasiiddu (www.giella.org) bokte. Sámi Giellagáldus leat vihtta giellajuhkosa: lulli-, julev-, ja davvisámegiela, sihke anáraš- ja nuortalašgiela giellajuhkosat.

Lullisámegiela giellabargi bargun lea doaibmat earret eará Sámi Giellagáldu lullisámegiela giellajuhkosa áššemeannudeaddjin ja čállin. Giellajuogus vástida ođđa terminologiija ja čállingiela norpmaid normeremis. Virgái gullá mátkkošteapmi. Virgái sáhttet maid biddjot eará barggut mat gullet Sámedikki doibmii.

Gelbbolašvuohta

Virgái gáibiduvvo lullisámegiela oahppu allaskuvllas/universitehtas, unnimusat bachelordásis. Guhkes ja áigeguovdilis bargohárjáneapmi lullisámegiela giellafágalaš bargguin sáhttá kompenseret váilevaš oahpu. Bargohárjáneapmi sullasaš bargguin, máhttu lullisámegiela gielladilis ja sámi servodatdilis deattuhuvvo. Gáibiduvvo sihke čálalaš ja njálmmálaš máhttu lullisámegielas.

Mii deattuhit:

  • Buorit gulahallan- ja ovttasbargodáiddut
  • Buorre njálmmálaš ja čálalaš ovdanbuktindáidu
  • Dáidu bargat iešheanalaččat ja ulbmillaččat
  • Veahkkáivuohta

Bálká- ja bargoeavttut

Virgi bálkáhuvvo Stáhta regulatiivva mielde virgekodas 1408 vuosttaškonsuleanta dahje 1434 ráđđeaddi, ovdalis vásáhusaid ja gelbbolašvuođa vuođul. Ohcci geas lea erenoamáš gelbbolašvuohta sáhttá biddjojuvvot virgekodii 1364 seniorráđđeaddi.

  • Bálkkás gessojuvvo 2 % Stáhta penšuvdnakássii
  • Buorit loatna- ja penšunortnegat Stáhta penšunkássas
  • Máškidis bargoáigi ja buorit čálgoortnegat
  • Buorre bargobiras mas don leat okta váikkuheddjiin

Sámedikki hálddahus galgá nu bures go vejolaš speadjalastit álbmoga girjáivuođa. Bargiidpolitihkalaš ulbmilin lea juksat dássedis čoahkkádusa agi ja sohkabeliid dáfus, ja rekrutteret olbmuid geain lea unnitlogu- ja álgoálbmotduogáš.

Sámediggi lea šiehtadan Čáhkkilis bargodili, dg. Inkluderende Arbeidsliv (IA), ja deattuha bargodiliid láhčima juohke bargái. Ohccit geat eai hálddaš sámegiela go virgáduvvojit, sáhttet ovttasráđiid bargoaddiin geatnegahttojuvvot váldit oahpu sámegielas.

Buohkain geat ásset Finnmárkkus ja Davvi-Romssas lea vejolašvuohta oažžut oaniduvvot oahppoloana Stáhta loatnakássas 10 % jahkái gitta 25.000 ru rádjai, sii ožžot maiddái sierra vearrogessosa.

Muđui virgáduvvojit bargit gustojeaddji lágaid, njuolggadusaid ja šiehtadusaid vuođul, dás maiddái bálká ja penšuvdna, ja 6 mánu geahčalanáigi.

Oktavuohta

Eanet dieđuid virggi birra oaččut go válddát oktavuođa:

Ohcan

Ohcan, oktan skuvla- ja bargoduođaštusaiguin galgá sáddejuvvot elektrovnnalaččat dán siiddus, liŋka bokte "Oza bargui".

Maŋŋel ohcanáigemeari ráhkaduvvo almmolaš ohcciidlistu. Almmolašvuođalága § 25 vuođul sáhttet ohccidieđut almmuhuvvot vaikko ohcci lea bivdán ahte son ii galgga čállojuvvot ohcciidlistui.

Oza bargui

Ohcanáigemearri

31.01.2019

Gávdnet go dan maid ohcet?

Hva lette du etter? Din tilbakemelding hjelper oss ålage bedre nettsider.

Takk for din tilbakemelding!