Konsultašuvdnašiehtadus

Miessemánu 11. b. 2005 vuolláičáliiga sámi áššiid dalá stáhtaráđđi Erna Solberg ja Sámedikki dalá presideanta Sven-Roald Nystø šiehtadusa movt konsultašuvnnat galget doaimmahuvvot stáhta eiseválddiid ja Sámedikki gaskka. Sámediggi dohkkehii šiehtadusa geassemánu 1. b. 2005 mii nannejuvvui gonagaslaš resolušuvnna bokte suoidnemánu 1. b. 2006. 

Ođas: Almmuhuvvon , ođasmahtton

Konsultašuvdnašiehtadus ii atte Sámediggái biehttalanvuoigatvuođa áššiin mat váikkuhit sámi beroštumiid. Formálalaš mearrádusaid dahket ain stáhta eiseválddit ja Stuorradiggi.

Ortnet addá baicce Sámediggái váikkuhanfámu ja vejolašvuođa guldaluvvot, mii lea ge maiddái šiehtadusa ulbmilin. Dalle go lea soahpameahttunvuohta Sámedikki ja stáhta eiseválddiid gaskka, de boahtá dat oidnosii dalle go áššit meannuduvvojit ráđđehusas dahje stuorradikkis.

1. Ulbmil

Prosedyraid ulbmil lea:

  • veahkehit stáhta geavadis ollášuhttit geatnegasvuođa, mii das álbmotrievtti vuođul lea konsulteret álgoálbmogiin.
  • láhčit dilálašvuođaid dasa, ahte stáhta eiseválddit ja Sámediggi bohtet ovtta oaivilii, go lea áigomuš ásahit lágaid dahje doaimmaid, mat soitet njuolga váikkuhit sápmelaččaid beroštumiide.
  • láhčit dilálašvuođaid dasa, ahte stáhta eiseválddiid ja Sámedikki gaskii ovdána oasálašvuođaperspektiiva, mii nanne sámi kultuvrra ja servodaga.
  • ovddidit oktasaš áddejumi sámi servodaga dili ja ovdánahttindárbbu hárrái.

2. Doaibmaviidodat

  • Konsultašuvdnaprosedyrat gusket ráđđehussii, departemeanttaide, direktoráhtaide ja daid vuollásaš eará doaimmaide.
  • Konsultašuvdnaprosedyrat gustojit áššiin, mat sáhttet váikkuhit sápmelaččaid beroštumiide njuolga. Konsultašuvnnaid áššedoaibmaviidodahkii sáhttet gullat iešguđet áššešlájat nu movt lágat, láhkaásahusat, ovttaskas mearrádusat, njuolggadusat, doaimmat ja mearrádusat (omd. stuorradiggedieđáhusain).
  • Konsultašuvdnageatnegasvuohta sáhttá fátmmastit sámikultuvrra buot ideála ja ávnnašlaš hámiid. Áššefáttát soitet leat omd. musihkka, teáhter, girjjálašvuohta, dáidda, media, giella, osku, kulturárbi, ii-materiála vuoigatvuođat ja árbevirolaš máhttu, báikenamat, dearvvašvuođa- ja sosiálasuorgi, mánáidgárddit, oahppu, dutkan, opmodat- ja geavahanvuoigatvuođat, areálaid eará atnui váldin ja areálageavahanáššit, ealáhusovddideapmi, boazodoallu, guolástus, eanadoallu, mineráladoaimmat, bieggafápmu, čáhcefápmu, nana ovdáneapmi, kulturmuitosuodjaleapmi, biogirjásvuohta ja luonddusuodjaleapmi.
  • Áššiin, mat laktásit ávnnaslaš kulturvuđđui, nu mo areálageavaheamis, areálaid eará atnui váldimis ja eanavuoigatvuođain, konsultašuvnnaid geográfalaš doaibmaviidodahkii gullet (árbevirolaš sámi guovllut) Finnmárku, Romsa, Nordlánda ja Davvi-Trøndelága fylka, ja Mátta-Trøndelága gielddat Osen, Roan, Åfjord, Bjugn, Rissa, Selbu, Meldal, Rennebu, Oppdal, Midtre Gauldal, Tydal, Holtålen ja Plassje (Røros), ja Hedmárkku fylkka gielddat Engerdal ja Rendalen, Os, Tolga, Tynset ja Folldal, ja Møre ja Romsdal gielddat Surnadal ja Rindal.
  • Áššiide, mat leat nu oppalaččat, ahte daid navdet váikkuhit olles servodahkii, ii dábálaččat gusto konsultašuvdnageatnegasvuohta.

3. Dieđuid addin

  • Stáhta eiseválddit galget addit ollislaš dieđuid áigeguovdilis áššiin, mat soitet váikkuhit sápmelaččaide njuolga, ja maiddái relevánta áššiid birra áššemeannudeami buot dásiin.

4. Almmolašvuohta

  • Dieđuid, maid stáhta eiseválddit ja Sámediggi addet nubbi nubbái konsultašuvnnaid oktavuođas, sáhttá mearridit ii-almmolažžan, jus dasa lea láhkavuođđu. Viiddiduvvon almmolašvuohta galgá praktiserejuvvot. Oasálaččaid loahpalaš oaivilat iešguđet áššiid hárrái galget leat almmolaččat.

5. Fásta čoahkkimat

  • Sámi áššiid stáhtačálli ja Sámediggepresideanta galgaba doallat fásta čoahkkima juohke jahkebeali. Fágastáhtaráđid oassálastet čoahkkimiidda dárbbu mielde.  Fásta politihkalaš jahkebeallečoahkkimiin váldet ovdan sámi servodagaid dili ja ovddidandárbbuid, áššiid, mat gusket vuođđoprinsihpaide ja proseassaid, mat leat jođus.
  • Sámediggi ja departemeanttaid gaskasaš sámi áššiid ovttastahttinlávdegoddi galget doallat fásta čoahkkima juohke jahkebeali. Čoahkkimiin galgá earret eará čilget čuovvovaš mánuid áigeguovdilis sámepolitihkalaš áššiid.

6. Konsultašuvdnaprosedyraid oppalaš mearrádusat

  • Sámedikkiin galgá konsulteret luohttámušain ja dainna ulbmiliin, ahte evttohuvvon doaimma hárrái bohtet ovtta oaivilii.
  • Stáhta eiseválddit galget nu árrat go vejolaš dieđihit Sámediggái, go bohciidit áigeguovdilis áššit, mat soitet váikkuhit sápmelaččaide njuolga, ja guđe sámi beroštumiide ja dilálašvuođaide dat soitet guoskat.
  • Go Sámediggi lea ožžon dieđu áigeguovdilis áššiin, Sámediggi galgá nu fargga go vejolaš vástidit, háliditgo sii čađahit eambo konsultašuvnnaid.
  • Sámediggi galgá maid sáhttit váldit ovdan áššiid, main Sámediggi hálida dahkat konsultašuvnnaid.
  • Jus stáhta eiseválddit ja Sámediggi leat ovtta oaivilis das, ahte čađahit lasi konsultašuvnnaid dihto ášši hárrái, de galget sii ovttasráđiid soahpat konsultašuvnnaid ollašuhttimis, earret eará boahtte gulahallama áiggi ja báikki (omd. čoahkkima, videokonferánssa, telefonoktavuođa, čálalaš materiála lonuhaddama), vástidanáigemeriid, vej. politihkalaš dási konsulterendárbbu ja politihkalaš meannudanvuogi. Duođalaš konsultašuvnnaid čađaheapmái ja evttohusaid politihkalaš meannudeapmái galgá várret doarvái áiggi. Jus áigeguovdilis ášši galgá gieđahallot Sámedikki dievasčoahkkimis, dan galgá dahkat nu árrat go vejolaš. 
  • Go áššiid dáfus lea vealtameahttun, de galgá sáhttit lágidit eanet konsultašuvdnačoahkkimiid, eaige áššiid galgga loahpahit nu guhká go Sámediggi  ja stáhta navdet vejolažžan boahtit ovtta oaivilii.
  • Go áššiid, maid ráđđehus meannuda, ovdanbuktet eará departemeanttaide, maidda ášši guoská, de galgá čielgasit boahtit ovdan man hárrái leat boahtán ovtta oaivilii Sámedikkiin, ja vejolaččat man hárrái eai leat boahtán ovtta oaivilii. Proposišuvnnain ja dieđáhusain, maid ovddidit Stuorradiggái, ja main Ráđđehusas lea eará oaivil go Sámedikkis, galget Sámedikki árvvoštallamat ja oaivilat boahtit ovdan.

7. Beavdegirji

  • Buot stáhta eiseválddiid ja Sámedikki konsultašuvdnačoahkkimiin galgá čállit beavdegirjji. Beavdegirjjis galgá oanehaččat čilget makkár áššis lea sáhka, oasálaččaid árvvoštallamiid ja oaiviliid, ja loahppajurdaga ášši hárrái.

8. Guorahallan-/máhtolašvuođadárbu

  • Gielda- ja guovlodepartemeanta ja Sámediggi ásahit ovttas fágalaš analysajoavkku, mii earret eará sámi statistihka vuođul juohke jagi čállá raportta sámi servodagaid dili ja ovdánansárgosiid birra. Raporta biddjo konsulterema vuođđun konkrehta áššiid oktavuođas, ja go konsulterejit sámi servodagaid ovdánahttindárbbuid hárrái sámi áššiid stáhtaráđi ja Sámediggepresideantta nuppi jahkebeallečoahkkimis.
  • Go stáhta eiseválddit dahje Sámediggi oaivvilda, ahte dárbbašit guorahallamiiguin čohkket fákta- dahje formáladieđuid ja dan láhkai nannet ášši árvvoštallan- dahje mearridanvuođu, de galgá dan ovdanbuktit nu árrat go vejolaš, ja oasálaččat galget konsultašuvdnaproseassas váldit ovdan jearaldagaid guorahallamiid mandáhta birra. Stáhta ja Sámediggi galget geahččalit boahtit ovtta oaivilii sihke mandáhta hárrái, ja dan hárrái gii vejolaš guorahallanbarggu galgá čađahit. Stáhtas ja Sámedikkis lea geatnegasvuohta ovddidit ášši dárbbašlaš dieđuiguin ja ávdnasiiguin, mat guorahallanbarggus dárbbašuvvojit.

9. Konsultašuvnnat eará sámi beroštumiiguin, maidda ášši guoská

  • Áššiin, main stáhta áigu konsulteret sámi báikkálaš servodagaiguin ja/dahje dihto sámi beroštumiiguin, maidda láhka dahje doaibma veadjá guoskat njuolga, stáhta galgá nu árrat go vejolaš almmuhit guđe beroštumiide/organisašuvnnaide stáhta oaivvilda ášši guoskat, ja ságastallat Sámedikkiin konsultašuvdnaproseassaid ovttastahttima hárrái.

Oassin šiehtadusas dollojuvvo maiddái juohke beallejagis konsultašuvdnačoahkkin stáhta ráđi, geas lea ovddasvástádus sámi áššiin, ja Sámedikki presideantta gaskka.

Čoahkkimat dollojuvvojit váldoáššis geassemánus ja juovlamánus. Sámedikki presideanta bovde geassemánu čoahkkimii ja stáhtaráđđi fas juovlamánu čoahkkimii. Čoahkkimis váldojuvvojit ovdan dakkár áššit mat leat deaŧalaččat ja prinsihpalaččat ja proseassat mat leat jođus. Sáhttá maiddái váldit ovdan konkrehta áššiid. Dáin čoahkkimiin čállojuvvo almmolaš beavdegirji.

Gávdnet go dan maid ohcet?

Hva lette du etter? Din tilbakemelding hjelper oss ålage bedre nettsider.

Takk for din tilbakemelding!