Sámediggepresideantta sárdni ráđi dieđáhussii

Sámediggepresideanta Vibeke Larsen ovdanbuvttii ráđi dieđáhusa Sámedikki dievasčoahkkimii njukčamánu 8. beaivve 2017 dáinna sártniin:

vibekelarsen_plenum_ny.jpg

Ođas | Almmuhuvvon

Čoahkkinjođiheaddji,

Mun álggahan dán sáhkavuoru duođalaš áššiin mii lea sihke bávččas ja ahkit min servvodahkii. Dattege lea dárbbašlaš dan birra ságastit. Mii fertet duostat mieđihit ahte sámi servvodagas lea šaddan bahádáhpi go mii jávohuvvat go baicca galggašeimmet jiena bajidit – ja cealkit ahte mii eat dohkket veahkaválddi.

Odne, nissoniidbeaivvi, almmuha Sámediggi ja Justiisadepartemeanta dutkanraportta veahkaválddi birra lagas gaskavuođain sámi servodagain, mii čájeha mo veahkkeapparáhta vuostáiváldá daid sápmelaččaid geat leat gillán veahkaválddi. Raporta čujuha dasa ahte dát dakkár fáddá man dovdomearkan lea jávohisvuohta ja tabu. Dasa lassin čájeha raporta ahte sámi álbmogis lea uhccán luohttámuš sihke veahkkeapparáhtii ja politiijii. Raporta “Go duosttat jearrat, de olbmot dustet vástidit” čájeha čielgasit ahte mii lea ain guhkes geaidnu sámi servodagas. Mii galgat duostat hástalit dearvvašmeahttun jávohisvuođakultuvrra, ja mii eat galgga álggage dohkkehit veahkaválddi. Dan barggu áigu Sámediggeráđđi čuovvulit viidásat gulahallamis guovddáš eiseválddiiguin. Mii galgat leat čielgasat das ahte mii dárbbašit sierra doaibmabijuid bissehit dan, ja ahte mii áigut dan vuoruhit bajás.

Čoahkkinjođiheaddji,

Seammá guoská dasa go Sámediggi čuovvula NAČ 2016: 18 Váibmogiella mii dál lea gulaskuddamis. Vahku geahčen nohká gulaskuddanáigemearri, ja Sámediggeráđđái lea leamaš hui deaŧalaš áŋgiruššat siviila sámi servodaga áššiiguin. Mii háliidit ahte Váibmogiella-čielggadus galgá lea okta dain deaŧaleamos stivrendokumeanttain dasa ahte hábmet boahttevaš sámepolitihka ollu surggiin maiddái nationálalaččat. Danne mii fertet fuolahit ahte dát NAČ ii čihkkojuvvo leđbmii. Sámediggi lea ieš lágidan máŋga gulaskuddanseminára Váibmogiela birra lassin dasa ahte ahte mii leat oassálastán earáid semináraide boktin dihte eanemus fuomášumi raportta birra sámi servodagas. Mii leat galledan lullisámi, julevsámi ja davvisámi giellaguovlluid, ja midjiide leat fuomášuhttojuvvon máŋga iešguđetlágan čuolmmat sámegiela geavaheami oktavuođas almmolašvuođa ektui Norggas. Ollu fáttáin mat beroštahttet olbmuid lea sáhka sihkkarastimis giela ceavzima buolvvas bulvii: man deaŧalaš dat lea ahte ásahit sámi mánáidgárddiid main leat dohkálaš sámegielat bargit, sámi fágaolbmuid rekrutterema birra skuvlasuorgái, man deaŧalaš dat lea hupmat iežas váibmogillii dearvvašvuođadoaimmahagain. Čielggadus evttoha badjel čuođi doaibmabiju min gielaid várás, ja Sámediggeráđđi ávžžuha sihke ovttaskasaid, organisašuvnnaid, ásahusaid ja ealáhusdoaimmaheddjiid dovddahit iežaset oainnu dáid birra ovdalgo gulaskuddanáigemearri nohká vahku geahčen. Go jus sámi servodat ii dieđit ahte sin mielas dát doaibmabijut leat buorit ja dárbbašlaččat, mo mii de galgat vuordit ahte dat lea nu stuorraservodaga mielas? Evttohusaid vuođđun lea dat mii lea Sámedikki váldomihttomearri sámegielaid ovddideami várás, namalassii eanedit giellageavaheddjiid logu ja eanedit sámegielaid geavaheami servodagas. Dasa gáibiduvvo oktasaš áŋgiruššan, ja buot min fuomášumi boahtteáiggis.

Čoahkkinjođiheaddji

Nu mo eatnašat dán lanjas dihtet, de lean mun cealkán eret Bargiidbellodagas, ja sámediggeráđis leat leamaš presideanta ja 3 ráđđelahtu.

Ovttasbargobealit leat ain ovttaoaivilis das ahte álginjulggaštus ja Bargiidbellodaga, Árjja ja Olgešbellodaga gaskasaš ovttasbargošiehtadus lea ain fámus. Ja hui fargga nammaduvvo 4. Ráđđelahttu Bargiidbellodagas.

Čoahkkinjođiheaddji,

Háliidan loahpahit dainna ahte geahčastit ruovttoluotta dasa mii báhcá okta min buoremus muittuin dán jagi sámi servodahkii. Olles vahku leimmet – ja mii orui ahte olles Sápmi lei doppe – čoahkkanan historjjálaš báikái Tråantes. Dat ollu čoahkkimat sápmelaččaid gaskkas buot njealji riikkas nannii mii dovddu ahte mii leat okta álbmot. Lei sihke njuorasmahtti ja lunddolaš oaidnit máŋggabealat, sámi olmmošhivvodaga Roandima Torggas min álbmotbeaivvi. Ja ollu dážat sávve midjiide lihku – sámegillii!

Fitnen gieskat fas galledeamen lullisámi guovllu. Lei čielggas ahte Tråante 2017 álgu lea leamaš vitamiidnacirgguheapmi lullisámi servodahkii, ja ollugat dadje ahte sii leat ožžon ođđa álgima ja áŋgiruššanmovtta. Go geahččá oppa sámi servodaga, de leat mis ain ollu deaŧalaš áŋgiruššanáššit. Mii sáhttit doaivut ahte dat nationála beroštupmi maid sámevuohta oaččui Tråantes, maiddái lea addán midjiide máŋga ođđa lihtolačča viidásat bargui.

Čoahkkinjođiheaddji;

Vaikke Tråante ávvovahkku lea loahpahuvvon, de leat ain boađi boađi máŋga erenoamáš ja dehálaš čalmmusteami dán jagi siskkabealde. Máttasámi nisu Elsa Laula Renberg oaččui olu fuomášumi Tråante ávvovahkus, muhto Sámis leat máŋga eará sáŋggára. Mii galgat sin maid muitit dán jagi. Okta sis lei Daniel Mortenson, guhte lei nana jođiheaddji sámi politihkas ja boazodoalus. Su birra šaddá maid sáhka dán geasi go máttasámis lágiduvvo seminára vuosttaš sámi riikačoahkkima birra.

Dákko bokte lean ovddidan dán áigodaga ráđi dieđáhusa. Giittán beroštumis.

Gávdnet go dan maid ohcet?

Hva lette du etter? Din tilbakemelding hjelper oss ålage bedre nettsider.

Takk for din tilbakemelding!