Kronihkka: Galgat go mii duostat geahččat historjjá?

Sámi álbmoga historjjálaš hávit leat čiekŋalat ja mii dárbbašit sierra buhtistanproseassa daid savvodeapmái. Šállošit go Norgga ráđđehus ii duostta geahččat historjjá minguin ovttas, čállá sámedikki presideanta Vibeke Larsen dán kronihkas.

DSC_1294.JPG

Ođas | Almmuhuvvon , ođasmahtton

Oanehis veršuvdna dán kronihkas almmuhuvvui NRK:s Ytring 12.04.17. Dan sáhtát lohkat dás.

Nu ahte loahpas boahtá beaivvečuvgii – ahte ráđđehus ii áiggoge vuolggahit barggu duohtavuođakommišuvnnain sámiid dáruiduhttimis, go ballet ahte šaddet vuordámušat ođđa doaibmabijuide. In sáhte dadjat ahte livččen heammástuvvan, muhto lean dattetge hui beahttašuvvan. Beahttašuvvan, danne go buorre oktavuohta dážaid ja sámiid gaskka eaktuda ahte mii dáhttut geahčadit historjjá mii lea min oktasaš. Mielas geahčadit makkár váikkuhusat stáhta politihkas sámiid guovdu leat leamaš, ja maid dat lea dahkan midjiide álbmogin ja ovttaskas olmmožin.

Sámi servodagas leat ollu historjját mat eai leat muitaluvvon ja ollu hávit mat eai leat bállen savvut. Historjját áiggi birra goas ollugiidda lei gičču identitehta, giela ja kultuvrra oppanassiige ceavzimis. Muitalusat háviid birra mat leat olbmuid gorudis ja mielas, ja mat sáhttet leat mielde muitaleamen manne dálá áigi vásihuvvo nugo vásihuvvo.

Maid dat Sámediggi rievtti mielde bivdá?

Mun dajan hui čielgasit: Dát ii leat cealkámuš bušeahttaságastallamii, man oktavuođas Sámediggi bivdá eanet juolludusaid stáhtas. Mii háliidat rabas proseassa, man oktavuođas stáhta geahčadišgoahtá dáruiduhttima, ja makkár váikkuhusat das leat leamaš olbmuide ja servodahkii. Makkár bohtosat šaddet ja movt daiguin meannudit, lea juoga masa fertet dahkat oainnu dalle. Mii eat sáhte ovdagihtii meannudit kommišuvdnabarggu čovdosa. Mii fertet staigat vuordit. Dás lea sáhka vejolašvuođa birra jahkečuđiid vealaheamis ja fuones iešdovddus eret beasadeamis. Dás lea sáhka dan birra guđe guvlui mannat viidáseappot našuvdnan ja álbmogin. Sámi álbmot ii leat jurddašan mannat oaffarrollii. Mii leat jurddašan mannat boahtteáigái goargadit go min historjá lea čielggaduvvon.

De dáidet ollugat dadjat: Dis han lea demokráhtalaš ovddastusvejolašvuohta Sámedikki ja konsultašuvdnašiehtadusa bokte. Gonagas Harald lea bivdán dis ándagassii almmolaš Norgga ovddas. Ii go dat leat doarvái?

Ii, dat ii leat doarvái. Stáhta lea ásahan Sámedikki ja suodjalan min vuođđolága bokte. Muhto min historjjálaš hávit leat čiekŋaleappot, ja dárbbašit sierra buhtistanproseassa daid savvodit.

Soabahanproseassa eaktun lea ahte duođaštit duohtavuođa. Dás sáhttit oahppat stuorra albmáin nugo Desmond Tutus ja su soabahanbarggus. Duohtavuođa ferte duođaštit, ja dat mii lea eahperievttalaččat váldojuvvon eret olbmuin, ferte buktojuvvot ruovttoluotta. Sámi álbmogis lea maiddái váldojuvvon eret sin kultuvra, giella ja eallinvuohki. Dat mii lea eahperievttalaččat váldojuvvon mis eret, ii leat vel buktojuvvon ruovttoluotta. Bååstede prošeakta lea okta ovdamearka dasa. Čuđiid jagiid leat sámi dávvirat vižžojuvvon eret sámi servodagas ja biddjojuvvon museaide. Dál leat mii proseassas man bokte bivdit buktit ruovttoluotta dávviriid sámi museaide. Muhto dát ii sáhte dahkkojuvvot ovdal go stáhtas lea dáhttu máksit dán máhcaheami ja seailluheami ovddas sámi museain. Ustitvuođa ii sáhte čavdet goassige jos suoládat du ustibis ja bivddát ándagassii almmá ahte dáhtut addit ruovttoluotta dan maid leat suoládan sus.

Sámi girkogárddiid leat historjjá čađa dutkit speadjan, maid girku ja stáhta leat dohkkehan. Dat lea dagahan dan ahte ollu min máttuid bázahusat dál leat lohkkaduvvon magasiidnii Oslos. Dát leat čiekŋalis hávit sámi álbmotsielus, maid ferte buhtistit dan bokte ahte stáhta dáhttu váldit ovddasvástádusa dávviriid máhcaheamis. Ollugiin lea garra moraš go leat massán giela, identitehta ja máhtu sin iežaset historjjá birra. Mii dárbbašat stáhtas veahki dán morraša dikšumii.

Sámi iešdovdu lea buorránan ja nanosmuvvan maŋimuš jagiin. Dat lea nu nanus dál ahte mii duostat rihkkut tabuid ja hállat diliid birra min servodagas mat eai leat buorit. Marion Knutsena rabasvuohta seksuála vearredaguin Divttasvuonas dihkkáda geainnu ollugiidda earáide. Mii leat juste ovdan buktán dutkanraportta: “Jos duosttat jearrat, dustet olbmot vástidit”. Raporttas oidno ahte veahkaváldi sámi servodagas lea stuorra tabuášši, ja dáruiduhttináiggi historjjálaš traumat leat earret eará dasa čilgehussan. Mii bivdit ovttasbarggu ráđđehusain bargat árjjalaččat veahkaválddi vuostá, ja vuđolaččat gávnnahit mas dat boahtá. Doaisttážii eat leat mii ožžon makkárge vástádusa.

Muhto leat maiddái earát geat oidnet seamma dárbbu go mii. Sámi girkoráđđi háliida leat árjjalaččat mielde duohtavuođakommišuvnnas. Kvenain lea maiddái historjá, maid dárbbašit geahččat lagabuidda. Ášši leat lokten maiddái Stuorradikki áirasat, geaid mielas lea dárbu oažžut duohtavuođa albmosii.

Máilmmiviidosaš álgoálbmotmáilmmis lea dát oahpes fáddá. Kanada lea duostan váldit iežas koloniserenhistorjjá duođas, ja lea miehtan ahte dat lea dagahan álgoálbmogiidda stuorra gillámušaid.

Mii háliidat searvat árjjalaččat dán lágan duohtavuođa- ja soabahanprosessii. Dát proseassa buktá midjiide maiddái bákčasiid, muhto mii oaivvildat ahte áigi lea láddan dan čađaheapmái dál. Šállošit go Norgga ráđđehus ii duostta geahččat duohtavuhtii minguin ovttas.

Gávdnet go dan maid ohcet?

Hva lette du etter? Din tilbakemelding hjelper oss ålage bedre nettsider.

Takk for din tilbakemelding!