Organiseren:

Sámediggi Suomas ja Sámediggi Norggas ásahedje Sámi parlamentáralaš ráđi njukčamánu 2. beaivve jagi 2000. Sámediggi Ruoŧas searvvai ovttasbargui cuoŋománu 25. beaivvi jagis 2002. Sámiide Ruošša bealde geat leat ovddastuvvon Sámiráđis, lea jagi 2003 rájes fállojuvvon bissovaš searvan Sámi parlamentáralaš ráđi ovttasbarggus. Dát mearkkaša ahte bissovaš ovddasteaddjiin lea hállan- ja evttohanriekti dievasčoahkkimiin. Ovdal jagi 2003 lei dáid sis áicisadji dievasčoahkkimiin.

Sámedikkiid parlamentáralaš ovttasbargu Sámi parlamentáralaš ráđi bokte, lea vuođđuduvvon ovttasbargošiehtadussii "Sámedikkiid gaskasaš ovttasbargošiehtadus Sámi parlamentáralaš ráđi bokte", ja Sámi parlamentáralaš ráđi bargoortnegii. Šiehtadusa ulbmilin lea láhčit dilálašvuoðaid bissovaš ovttasbargui sámedikkiid gaskka áššiin mat gusket máŋgga riikka sápmelaččaide dahje sápmelaččaide sierra álbmogin. Ja dasto lea ulbmilin láhčit dilálašvuođaid nu ahte sápmelaččat sáhttet suodjalit ja ovddidit iežaset gielalaš, kultuvrralaš ja servodatlaš áššiid ovttaskas našonalstáhtain, ja ahte sápmelaččat, máŋgga riikka sierra álbmogin, sáhttet suodjalit ja ovddidit namuhuvvon rahčamušaid almmá riikkarájiid heađušteami haga.

Sámi parlamentáralaš ráđis leat 21 sápmelaš parlamentarihkkara, geaid Suoma, Norgga ja Ruoŧa sámedikkit leat válljen iežaset álbmotválljen ovddasteddjiid gaskkas. Juohke sámediggi vállje vihtta ovddasteaddji Sámi parlamentáralaš ráđđái njeallje jagi mandáhtta-áigodahkii. Dát válljen galgá dáhpáhuvvat vuosttaš dievasčoahkkimis maŋŋil ođđa sámediggeválgga. Lassin galget sámedikkiid čađaheaddji ovddastangotti jođiheaddjit álo leat ráđi dievasčoahkkima lahttun. Seamma guoská juohke sámedikki stivrra/ráđi ovtta lahttui. Stivra/ráđđi nammada dán lahtu.Sámiide Ruošša bealde geat ovddastit Sámirađi, fállojuvvo bissovaš searvan SPR-ovttasbargui, ja sii servet guvttiin áirasiin dievasčoahkkimii. Dáid áirasiid lea sámi organisašuvnnat, Guoládaga Sámiid Searvi (GSS) ja Murmánskka guovllu Sámisearvi (OOSMO), geat leat ovddastuvvon Sámiráđis válljen. 

Dievasčoahkkin lea ráđi alimus mearrideaddji orgána. Sámi parlamentáralaš ráđi čađaheaddji jođihangoddi gohčoduvvo oktasašstivran, ja dás leat guhtta ovddasteaddji, geaid gaskkas leat sámedikkiid čađaheaddji ovddastangotti jođiheaddjit. Golbma eará ovddasteaddji vállje Sámi parlamentáralaš ráđđi nu ahte guðe nai sámedikkis vállje ovtta ovddasteaddji. Sámi parlamentáralaš ráđđi vállje iežas presideantta ja guokte várrepresideantta oktasašstivrra lahtuid gaskkas. 

Válljen galgá dáhpáhuvvat nu ahte golbma sámedikki vurrolagaid ožžot jođihanámmáhiid, ja nu ahte sámedikkit njeallje jagi áigodagas vurrolagaid ožžot presideanta- dahje várrepresideantaámmáha 16 mánu maŋŋálaga. 

SPR vállje ieš iežas presideantta ja guokte várrepresideantta. Sámediggi Ruoŧas jođiha SPR dál gitta čakčamánnui 2019. 

Sámi parlamentáralaš ráđis ii leat sierra bušeahtta, baicce lea oassin sámedikkiid bušeahtain. Sámi parlamentáralaš ráđi ásaheami oktavuođas mearriduvvui, ahte Sámi parlamentáralaš ráđis ii galgga sierra čállingoddi mas leat iežas áššemeannudeaddjit. Čállingoddedoaibma čuovvu dan Sámedikki mas lea presideantadoaibma.

Sámi parlamentáralaš ráđi (SPR) stivra

Per-Olof Nutti, SPR presideanta (Sámediggi Ruoŧas/Sametinget i Sverige)
Aili Keskitalo, SPR sadjásašpresideanta (Sámediggi Norggas/Sametinget i Norge)
Tiina Sanila-Aikio, SPR sadjásašpresideanta (Sámediggi Suomas/Sametinget i Finland)
Ronny Wilhelmsen, SPR áirras (Sámediggi Norggas/Sametinget i Norge)
Håkan Jonsson, SPR áirras (Sámediggi Ruoŧas/Sametinget i Sverige)
Tuomas Aslak Juuso, SPR áirras (Sámediggi Suomas/Sametinget i Finland)

Dát leat válljejuvvon lahttun Sámi Parlamentáralaš Ráđđái Norgga Sámedikkis:

Aili Keskitalo, Sámediggepresideanta ja SPR sadjásašpresideanta
Ovtta áirasa vállje sámediggeráđđi
Dáid lea Sámedikki dievasčoahkkin válljen:
Márjá-Liissá Partapuoli (persovnnalaš várrelahttu: Nora Marie Bransfjell)
Tor Gunnar Nystad (persovnnalaš várrelahttu: Piera Heaika Muotka)
Sandra Márjá West (persovnnalaš várrelahttu: Ann Karin Kvernmo)
Inger Eline Eriksen Fjellgren (persovnnalaš várrelahttu: Toril Bakken Kåven)
Ronny Wilhelmsen (persovnnalaš várrelahttu: Elisabeth Erke)

Dát leat válljejuvvon lahttun Sámi Parlamentáralaš Ráđđái Ruoŧa Sámedikkis: 

Per-Olof Nutti (persovnnalaš várrelahttu: Britt Sparrock)
Håkan Jonsson (persovnnalaš várrelahttu: Krihke Kristina Nordling)
Lars Miguel Utsi (persovnnalaš várrelahttu: Marita Stinnerbom)
Ásllat Simma (persovnnalaš várrelahttu: Nadja Åstot)
Stefan Mikaelsson (persovnnalaš várrelahttu: Jan Rannerud)
Veronika Håkansson (persovnnalaš várrelahttu: Josefina Skerk)
Julia Walberg (persovnnalaš várrelahttu: Mona Persson)

Dát leat válljejuvvon lahttun Sámi Parlamentáralaš Ráđđái Suoma Sámedikkis: 

Tiina Sanila-Aikio (persovnnalaš várrelahttu: Kirsti Kustula )
Tuomas Aslak Juuso (persovnnalaš várrelahttu: Magreta Sara )
Anne Nuorgam (persovnnalaš várrelahttu: Antti Sujala )
Aslak Holmberg (persovnnalaš várrelahttu: Petra Magga-Vars )
Pentti Pieski (persovnnalaš várrelahttu: Janne Saijets )
Heikki Paltto (persovnnalaš várrelahttu: Nilla Tapiola )
Neeta Jääskö (persovnnalaš várrelahttu:Veikko Feodoroff)

Nuoraid politihkalaš ráđđi

Sámi parlamentáralaš ráđđi ásahii 9.11.2011, áššis 04/11, iežas nuoraidpolitihkalaš ráđi. Nuoraidpolitihkalaš ráđis lea 8 áirasa ja galgá bargat nuoraidpolitihkalaš áššiiguin ja doaibmat sámi nuoraid oktasaš jietnan, sihke riikkaidgaskasaččat ja Sámis.Ulbmilin lea lasihit sáminuoraid oasálastima ja váikkuhanválddi.

SPR nuoraidkonfereansa

SPR nuoraidkonfereansa lágiduvvo juohke nuppi jagi. Konfereansa lágida dat riika geas lea SPR nuoraidráđi sátnejođihanbadji. SPR nuoraidkonfereansa lea oktasaš Sámi nuoraidkonfereansa man ulbmilin lea nannet sámenuoraid servodatlaš ja politihkálaš čatnašumi, oasálastima ja váikkuhanválddi Sámi servodagas ja dasa lassin lasihit oktavuođaid, ovttasdoaimma ja ovttasbarggu gaskal sámenuoraid rastá rájáid. Vuosttaš konferánsa lágiduvvui jagis 2004. Viđat konferánsa lágiduvvui Troandimis 8.2.2017.

Oktasaš lávdegoddi hálddašit ja ovdánahttit sámi čearddalaš dovddaldagaid

Sámi parlamentáralaš ráđđi ja Sámiráđđi leat ásahan oktasaš lávdegotti 4.10.2004, áššis 23/04 man doaibma lea hálddašit ja ovdánahttit sámi čearddalaš dovddaldagaid. Oktasaš lávdegotti mandáhtta lea árvalit njuolggadusaid sámi čearddalaš dovddaldagaid hálddašeapmái, ja árvvoštallat guđe sámi čearddalaš dovddaldagaide dát njuolggadusat galget guoskat. Sámeleavgga ja sámi soga lávlaga lea juo 13. sámekonferánsa Åres dohkkehan 1986:s. Lávdegottis leat 5 áirasa:
Anders Kråik, Ruoŧa Sámediggi
Tiina Sanila-Aikio, Suoma Sámediggi
Thomas Åhren, Norgga Sámediggi
Guokte miellahtu Sámiráđis
Lávdegotti čálli lea Sámi parlamentáralaš ráđi čálli. Lávdegotti doaimma ruhtadit sámedikkit.

Sámeparlamentarihkkárkonferánsa

Sámi parlamentáralaš ráđđi lágida juohke goalmmát jagi parlamentarihkkárkonferánssa masa buot áirasat sámedikkiin ja sámit ruošša bealde servet. Parlamentárihkkáriidkonferánsa čalmmustahttá dan ahte sámi álbmogis lea oktasaš kultuvra ja historjá, ovttasbargu mii rasttilda našunálástahtaid rájiid. Viđat konferánsa lágiduvvui Troandimis 7.2.2017. Ovdal leat konferánsat lágiduvvon Jåhkåmåhkkes/Jokkmokk (2005), Ruávinjarggâs/Rovaniemi (2008) ja Kirkonjárggas/Kirkenes (2011) ja Umejes (2014)  Konferánssa boađus lea julggástus/cealkámuš.

Sámi parlamentáralaš ráđi bargoviidodat

Sámi parlamentáralaš ráđi bargoviidodahkii gullet buot áššit mat ráđi áddejumi mielde gusket dahje sáhttet guoskat sápmelaččaide sierra álbmogin. Sámi parlamentáralaš ráđđi galgá bargat dan ala ahte ovttastahttit politihkalaš áššiid meannudeami dain áššiin mat gusket dahje sáhttet guoskat máŋgga riikka sápmelaččaide dahje sápmelaččaide sierra álbmogin. Ráđđi galgá dasto bargat dan ala ahte ovddidit eará geavatlaš ovttasbargovugiid sámedikkiid gaskka. Ráđđi galgá ovddastit Suoma, Norgga ja Ruoŧa sápmelaččaid davviriikkalaš ja eará riikkaidgaskasaš oktavuođain, ja muđui ge buot oktavuođain gos dán lágán oktasaš ovddasteapmái lea dárbu.

Sámi parlamentáralaš ráđi dievasčoahkkin mearrida juohke dievasčoahkkimis iežas doaibmaplána mihttomeriiguin ja doaibmabijuiguin. Dát doaibmaplána lea Sámi parlamentáralaš ráđi bálggesčuovga. Doaibmi doaibmaplána mearriduvvui miessemánu 16. beaivvi 2018. Doaibmaplána váldomihttomearri lea nannet sámedikkiid ovttasbarggu Sámi parlamentáralaš ráđi bokte, ja nannet Sámi parlamentáralaš ráđi rámmaeavttuid. Dát mearkkaša nannet Sámi parlamentáralaš ráđi ruhtadili ja hálddahusa/čállingotti.

Muđui lea Sámi parlamentáralaš ráđđi iežas doaibmaplánas válljen čalmmustahttit dáid áššesurggiid: sámegiella, sámi čearddalaš dovddaldagat, oahpahus/oahppu, sámi nuorat - organiseren ja váikkuhanfápmu, sámi universitehta, dásseárvu, sosiála- ja dearvvašvuohta, davviriikkaid sámekonvenšuvdna, resursaávkkástallan ja biras ja riikkaidgaskasaš barggut. Stivra galgá dievasčoahkkimii raporteret mo mihttomeriid ja bohtosiid lea čuovvolan/ollašuhttán.

Sámi parlamentáralaš ráđis lea nana riikkaidgaskasaš beroštupmi, ja lea ea. mearridan sierra strategiija dán áššesuorggis, mearrádus SPR 07/03 "Sámi parlamentáralaš ráđi sadji ja searvan riikkaidgaskasaš proseassain". Ovttasbargošiehtadusas dadjo ahte: "Ráđđi galgá ovddastit Suoma, Norgga ja Ruoŧa sápmelaččaid davviriikkalaš ja eará riikkaidgaskasaš oktavuođain, ja muđui ge buot oktavuođain gos dán lágán oktasaš ovddasteapmái lea dárbu.

Sámi parlamentáralaš ráđđi lea 2001 rájes searvan Árktalaš parlamentarihkkáriid ovttasbargui, bistevaš ovddasteaddjin Árktalaš bissovaš parlamentarihkarlávdegoddái, mii lea Árktalaš ráđi parlamentáralaš sullasaš. Lávdegoddi čoahkkana njealje háve jagis. Juohke nuppi jagi lágiduvvo árktalaš parlamentarihkárkonferánsa, gosa Sámi parlamentáralaš ráđđi searvá iežas sáttagottiin. 11.parlamentarihkárkonferánsa lágiduvvui jagis 2014 čakčamánus ja loahppadokumeanta dohkkehuvvui. Árktalaš parlamentarihkkárovttasbargui servet davviriikkaid parlameanttat, USA , Kanada ja Ruossa parlameanttat ja Europa-parlameanta.

Sámi parlamentáralaš ráđđi dohkkehuvvui/akrediterejuvvui 2011:is áicin i WIPO (World Intellectual Property Organization/Máilmmi vuoigŋaduoji organisašuvdna) genehtalaš resurssaid, árbevirolaš máhtu ja kultuvrra gaskkastáhtalaš lávdegoddái (IGC-GRTKF).

Sámedikkiin lea odne áicisadji Davviriikkaid Ráđis ja beassá searvat Davviriikkaid Ráđi dábálaš sešuvdnii mii lágiduvvo čakčat juohke jagi, ja okta áirras sámedikkiin beassá doallat oanehis sáhkavuoru. Sámi parlamentáralaš ráđi presideanta bovdejuvvo maiddái searvat Davviriikkaid fáddásešuvdnii. Sámi parlamentáralaš ráđđi lea 2014:s ohcan ollislaš miellahttuvuođa Davviriikkaid ráđđái.

Davviriikkaid ráđđi lea davviriikkaid ovttasbarggu almmolaš parlamentáralaš orgána, ásahuvvon jagis 1952. Ráđis leat 87 válljejuvvon áirasat Danmárkkus, Suomas, Islánddas, Norggas ja Ruoŧas, Færsulluin, Ruonáeatnamis ja Ålánddas. Sešuvnnat leat foruma gos davviriikkaid parlamentarihkkárat digaštallet davviriikkaid gažaldagaid davviriikkaid stáhtaministariiguin ja fágaministariiguin.

Sámi parlamentáralaš ráđi searvan Barentsovttasbargui

Sámi parlamentáralaš ráđđi nammada golbma guđa áirasis Barents guovlluovttasbarggu eamiálbmotbargojovkui. Dáid lea SPR nammadan:
Lars Anders Baer Ruoŧa Sámedikki ovddas
Tiina Sanila-Aikio Suoma Sámedikki ovddas
Piera Heaika Muotka Norgga Sámedikki ovddas

Sámi parlamentáralaš ráđđi searvá Barents eamiálbmogiid kongressii ja Barents parlamentarihkkáriid konferánsii mat lágiduvvojit juohke nuppi jagi.

Sámi parlamentáralaš ráđđi lea mearridan iežas politihkalaš strategiija EU hárrái, mas earret eará lea mearridan, ahte SPR áigu nannet iežas barggu EU-gažaldagaiguin dan bokte ahte nannet iežas resurssaid EU bargui, sihke hálddahus ja politihkalaš dásis ja oassálastit Brusselis iežas kantuvrra ásahemiin, dahje eará oassálastiiguin ovttas, mat leat EU miellahtut ja dainna lágiin lea oktavuohta EU:in.

Gávdnet go dan maid ohcet?

Hva lette du etter? Din tilbakemelding hjelper oss ålage bedre nettsider.

Takk for din tilbakemelding!