Čoahkkinjođiheaddji,
Dievasčoahkkin galgá dán háve meannudit ášši mii šaddá láidestit min doaimmaid máŋga jagi ovddasguvlui ja mii čielgasit čájeha guđe guvlui min giellapolitihkka galgá ovddiduvvot. Giellalokten lea min iežamet čuovvoleapmi Váibmogiela-čielggadeamis ja lea min guhkesáigge áŋgiruššan sámegielaiguin. Mii dárbbašat ollislaš ja oktasaš giellapolitihka, mii láhčá sámegielaide saji vai šattašedje lunddolaš, servodatguoddi ja ealli giellan min servodagas. Dá lea min stuorra višuvdna sámegielaid ektui: sámegielat ja dárogiella galget leat ovttadássásaš ja ovttaárvosaš gielat ja sámegielat geavahuvvojit buot arenain servodagas. Jus mii dainna galgat lihkostuvvat, de fertet čatnat oktii ja heivehit oktii buot min giellasearaid. Dákkár nana loktema sámegielaide ferte sámi servodat searválagaid dahkat. Sámediggi lea gitta das ahte almmolaš ja priváhta aktevrrat ja ásahusat váldet ovddasvástádusa sámegiela nannemis, ja leat mielde sámegiela oainnusmahttimin servodagas. Giellaloktemiin lanseret mii máŋga konkrehta doaibmabiju, ja muhttinráje dáin áigu Sámediggi ieš čađahit, ja earát ges gáibidit ovttasbarggu eará aktevrraiguin.

Giella lea hui guovddáš ášši 2019:s. Ovttastuvvan našuvnnat leat mearridan bidjat earenoamáš fuomášumi eamiálbmotgielaide, mii addá midjiide buori liibba ovddidit ja čalmmustahttit sámegielaid ja min hástalusaid. Giellajagi oktavuođas leat Sámedikkis guokte váldoáigumuša; sihkkarastit bistevaš doaimma Sámi giellagáldui ja oažžut stuorát aktevrraid mielde čoavdit hástalusaid mat eamiálbmotgielain leat odne giellateknologiija ja digitaliserema oktavuođas. Sámediggepresideantan ovddastan mun árktalaš guovllu Riikkaidgaskasaš álgoálbmotgiellajagi stivrenjoavkkus, ja golggotmánu stivrračoahkkimis loktejin mun muhtin hástalusaid mat leat čadnon digitaliseremii ja giellateknologiijai álgoálbmotgielaid ektui. Min gulahallan lea eanet ja eanet digitála, ja mii gulahallat ođđa vugiid miel. Teknologiija lea maid buktán buori veahkkeneavvuid, ja stuorra dihtorfitnodagat ovddidit rusttegiid maid jienain sáhttá stivret. Muhto hárve sáhttá gulahallat dáiguin unnitlogugielaiguin. Amas álgoálbmogiid gielat bázahallet dán ovdáneamis, fertejit dákkáraš reaiddut ja veahkkeneavvut áddehallat min gielaiguin, ja nationála digitaliseren-doaimmat fertejit maid vuhtiiváldit sámi álbmoga dárbbuid. Giellateknologiija lea eaktun dasa ahte sámegielat galget sáhttit eallit geavahusgiellan ođđaáigásaš servodagas. Riikkaidgaskasaš álgoálbmotgiellajagi stivrenjoavkkus dorjo árktalaš guovllu oainnuid dán áššis, ja UNESCO áigu dál váldit dán ovdan stáhtaiguin ja stuorra dihtorfitnodagaiguin.

Mis leat maid vuordámušat iežamet ráđđehussii, ahte dat ieš aktiivvalaččat čalmmustahttá ja bargá eamiálbmotgielaid seailluhemiin, erenoamážit 2019 giellajagi oktavuođas.

Čoahkkinjođiheaddji;
Sámi giellamáhttu ja kulturgelbbolašvuohta lea hui dehálaš, erenoamážit go mii leat rašes dilis ja jus dohppehallat dávddaide. Danin lean mun hui ilus go bargu álggahit sámi buohccidivššároahpu dál viimmat orru lihkostuvvame. Mii dárbbašat buhcciiddivššáriid geain lea sámi giella- ja kulturgelbbolašvuohta, ja dan leat mii, sámi suohkanat, buohccit, oapmahaččat ja ollus earát ge máŋgii deattuhan. Dál orrot 25 oasseáiggeoahpposaji luovvaneame, ja ovttasbargu UiT Norgga árktalaš universitehta ja Sámi allaskuvlla gaskka orru šaddamin duohtan.

Sámi gelbbolašvuohta lea dehálaš, go mii dovdat buoremusat iežamet dili. Mii diehtit buoremusat makkár čuolmmat mis leat ja guđe siskkáldas áššiid mii dárbbašat rievdadit ja makkár hámis. Danin lean maid hui movttat go sámi gelbbolašvuohta lea guovddážis dan vuosttaš sámi boazodoalloláhkalávdegottiin maid Sámediggi ovttasráđiid Norgga Boazosápmelaččaid Riikkaservviin lea nammadan, mii galgá obbalaččat geahčadit boazodoallolága ealáhusa ja sámi servodaga perspektiivvas. Lávdegottis lea dehálaš bargu mii vuordá. Mu mielas lea danin hui šállošahtti go Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta ii leat háliidan nammadit lahtuid lávdegoddái, muhto baicca doalaha áigumuša rievdadit boazodoallolága muhtin muddui bihtáid mielde, paragráfa paragráfa maŋis. Boazodoallu lea álgoálbmotealáhus, ja eiseválddit fertejit vuhtiiváldit sámi oainnuid ealáhusa hálddašeamis. Mu mielas mii gálggašeimmet dan deattuhit: min doarjaga ii sáhte gáibidit, dan ferte ánssášit.

Dađibahábut vásihat mii ain eiseválddiid duolbmama ja badjelgeahččanvuođa. Jovsset Ánte Sara lea máŋggaid jagiid dáistalan ja stádain lágastan. Diibmá vuoittáhalai son alimusrievttis mii celkkii ahte nuorra boazodoalli ferte njuovvat ealus 75 heggii. Sámis leat oallugat oaivvildan ahte alimusrievtti duopmu ii leat vuoiggalaš, ja Sara lea maid ovddidan ášši ON olmmošvuoigatvuođalávdegoddái, mii galggašii meannudit ášši. Mu mielas lea imaš ja heahpat go Norga dál ii astta vuordit dassái go ON lea geahčadan ášši. Eiseválddit leat cealkán ahte jus Sara ii njuova ovdal jahkemolsašumi, de sii bákkus njuvvet. Lea hirpmahuhtii ahte Norga ii árvvusane riikkaidgaskasaš orgánaid mat galget suddjet álbmotrievttit, ja mun balan ahte dán áššis lea čeavli duođaid čuohcan jurdagiidda ja daguide.

Čoahkkinjođiheaddji;
Sámi servodagas leat ain áššit maid birra eat nu álkit ságastala. Mun sávan mii beassat das eret, ahte ii leat šat heahpat ja jaskat. Dievasčoahkkin galgá dán vuoru maid meannudit historjjálaš čilgehusa, namalassii Sámediggeráđi dásseárvopolitihkalaš čilgehus seksuála soju birra ja sohkabealidentitehta birra. Oppalaččat lea leamaš unnán rabasvuohta eará seksuála sojuid birra go heterofiillaid birra sámi servodagas, muhto buot olbmuin lea dárbu dohkkehuvvot nugo leat. Lea ge vuosttaš geardde go Sámediggi maid bidjá erenoamáš fuomášumi bonjusápmelašolbmuide – ja dál lea áigi duođaid láddan dasa. Mii diehtit ahte ollugat Sámis leat vásihan jaskatvuođa go lea sáhka dán fáttás ja ain leat ollu sámit geat eai duostta leat rahpasat iežaset soju birra. Eallin sáhttá leat váttis jus olmmoš dovdá ahte ii leat dohkkehuvvon iežas servodagas. Nationála iskkadeamit čájehit ahte lhbtiq-olbmot vásihit vealaheami eanet go earát, ahte sis leat gaskamearálaččat heajut eallineavttut ja ain fuolastuhtti iešsorbmenstatistihkka. Olles sámi servodat berre dovdat dihtomielalašvuođa ja ovddasvástádusa jávkadit jávohisvuođa.

Dákko bokte lean mun ovddidan sámediggeráđi dieđáhusa doaimmas birra. Giittán beroštumis.

Sámediggeráđi doaibmadieđáhus

Gávdnet go dan maid ohcet?

Hva lette du etter? Din tilbakemelding hjelper oss ålage bedre nettsider.

Takk for din tilbakemelding!