Ráhkis buohkat,

Mun álggahan dán ođđajagisártni 96 jahkásaš Agnethe Lorås muitalusain. 70 jagi čiegadii son sámevuođas. Mánnán garra dáruiduhttináigge Fálesnuoris oahpai son ahte sápmelaš ii lean mange veara. Odne mii diehtit ahte ollugat min álbmogis čuovvoledje stáhta garra gohččuma. Sii nulle gávttiid, heite sámásteamis ja čiegadedje sámi identitehta. 

Muhto soapmásat sis leat dál muitališgoahtán sámi duogáža birra, nu mo Agnethe. Mun háliidan giitit su go nu lea duostan ja mun sávan Agnethii ja su bearrašii searaid ain joatkit láhkonit sámi kultuvrra.

Sullásaš eallinvásáhusaid sáhttit vuordit go Duohtavuođa- ja seanadankommišuvdna dál guorahallagoahtá mo stáhta guhkesáigge dáruiduhttinpolitihkka lea váikkuhan ja ain váikkuha min. Dáruiduhttin lea Norgga historjá, ii ge dušše sápmelačča dahje kveana. Mii dárbbašat oktasaš áddejumi ja mii dárbbašat gieđahallat daid guottuid mat leat cieggan buolvvas bulvii.

Majoritehtaservodat maid ferte váldit ovddasvástádusa dán proseassas, go de easka sáhttit seanadit: norgga ja sámi álbmot. Mun sávan mii oadjebasvuođain muitalit iežamet vásáhusaid ja ahte stuorra servodat fas rabasmielain váldá daid vuostá.

Min historjját ja min gielat leat dego šielat min čábbámus giissás. Dat duođaštit min vuolggasaji: rájákeahtes álbmogin njealji riikkas. Sámegielaid bokte sáhttit ovttasbargat ja gulahallat nu geahppadit. Sámegielat čatnet min oktii ja ealihit min girjáivuođa.

Dán jagi ávvudat mii gielaid máŋggabealátvuođa, Ovttastuvvon Našuvnnaid álgoálbmotgielaid jagi oktavuođas. Dán jagi galggašeimmet mii buohkat ražastit suddjet ja ovddidit iežamet gielaid. Mu niehku lea ahte sámegielat galggaše beassat leat geavatlaš giellan, maiddái digitálaáiggis, nu ahte mii nai sáhttit ávkkástallat ođđaáigásaš veahkkeneavvuid sámegillii.

Sámedikkis álggahit mii dál iešguđetge gielladoaimmaid «Giellaloktema» oktavuođas. Dat lea min guhkitáigge giellastrategiija mii galgá láhčit dili vai sámegielat gullojit, geavahuvvojit ja oidnojit servodagas. Mun bovden juohkehačča searvat giellaáŋgiruššamii. Sámástehpet fal, vai gielat ovdánit ja min boahtteáigi nannejuvvo.

Mii dárbbašat searaid geat leat bálggesčuovgan sevdnjadeamos skábman, geat dáistalit min boahtteáiggi várás ja geat várjalit go gumpe ain falleha. Mis leat máŋggalágan gumppet mat spedjet: ránesguolggat guhte falleha min elliid ja ruhtagievrras hearrát geat vigget rievidit min eatnamiid.

Jovsset Ánte Sara-ášši lea čalmmustahttán mo Norgga politihkka bidjá boazodoalliid eahpevuoiggalaš diliide. Dát ášši hástala min, go jearrá prinsihpalaš jearaldaga vuhtiiváldá go Norgga láhka sámiid olmmošvuoigatvuođaid.

Boazologu-geahpedanproseassa lea čuohcan ollugiidda, ja ollugat leat gillán jávohisvuođas. Eará áššit mat leat gesson diggái duođaštit dálá boazodoallolága váilevašvuođaid.

Danin lea Sámediggi ovttasráđiid Norgga Boazosápmelaččaid Riikaservviin nammadan boazodoalloláhkalávdegotti mii galgá ollislaččat geahčadit lága sámi perspektiivvas. Mun hástalan ain stáhta searvat dán bargui minguin fárrolaga. Dát bargu sáhttá ávkin eará sámi ealáhusaide boahtteáiggis.

Åarjel Fovsen-Njaarke boazodoallit leat gáibidan váikkuhanválddi, go leat bisseheame stuorra bieggafápmorusttega huksenplánaid iežaset guohtuneatnamiin. ON Nállevealahanlávdegoddi lea ávžžuhan Norgga bissehit fápmohuksemiid dassái go ášši lea meannuduvvon riikkaidgaskasaš vuogádagas. Mun gal vuorddán ahte eiseválddit vuhtiiváldet dán ja astet vuordit.

Stuorra servodagas lea unnán diehtu sámiid birra, nu vuhtto maid riektevuogádagas. ON lea maid ávžžuhan Norgga sihkarastit ahte duopmostuoluin lea gelbbolašvuohta sámi diliid birra.

Unnán máhttu čuohcá maid eaŋkilolbmuide go vásihat ovdagáttuid, neahttacielahemiid ja gierdemeahttunvuođa. Skuvla lea mis dehálaš reaidu eastadit boasttuipmárdusaid ja vaši leavvamis.

Mun lean hui giitevaš go mis leat nana sámi fágaolbmot dál mielde ođasmahttime Norgga oahppoplánáid. Árjjalaččat bidjet min sámi fágaolbmot návccaid sihkarastit sámi sisdoalu buot fágaide, buot ohppiide.

Olmmoš sáhttá dolkat álo čilget ja bealuštit sámi áššiid. Állet fal vuollán, maiddái min smávva ovdáneamit njulgejit ovddasguvlui.

Mun lean rámis go sámi servodat lea ságastallagoahtán veahkaválddi birra. Ná cealkit mii ahte dát ii leat dohkálaš. Mii fertet ovttasbargat stuoraservodagain gávnnahit manin lea nu ahte sápmelaččain lea mealgat stuorát várra vásihit veahkaválddi go majoritehtaálbmogis, ja mii dárbbašat heivehuvvon doaibmabijuid dustet dán dili.

Veahkaváldi ii leat dohkálaš sámi kultuvrras ge ja dát áššit eai definere min álbmogin. Mun háliidan giitit din geat lehpet rahpasit muitalan, dii lehpet gievrrat ja duostilat. Lean ilus go muhtumat muitalit ahte rabasvuohta addá sidjiide vuoimmi ja fámuid.

Mii leat maid hupmagoahtán eanet psyhkalaš dearvvašvuođa birra. Min nuorat leat nu divrasat ja mii eat suitte massit eat ovttage. Mu váibmu čierru go gulan nuoraid geat eai leat šat nagodan eallit. Ságastallan dán fáttás ii galgga dása nohkat. Mii fertet leat doarjjan eallima mohkkás diliin, čájehit beroštumi ja liekkusvuođa.

Ráhkis álbmot,

Mun háliidan vel rámidit buohkaid guhte árgabeaivvis atnet árvvus sámi eallima. Dii geat čájehehpet sámi vuoiŋŋa gos dal de leaččat: stuora gávpogiin vai smávva gilážiin.

Mun lean ilus go dieđán ahte dološ heahpat mainna álggahin dán sártni, ii šat deatte min. Dan mii oaidnit čielgasit go sápmelaččat nu lunddolaččat váldet saji máilmmelávddis. Ja dan mii dovdat min siskkimusas go min iežamet dáidda, min šuoŋat ja min luođit geasuhit, guoimmuhit ja adnojuvvojit arvvus maiddái olggobeal sámi. Iežamet kultuvrra bokte sáhttit mii hukset ipmárdusa ja olmmáivuođa.

Buorre ođđa giellajahki!
Buorre ådå giellajahke!
Buerie orre gïelejaepie!

Gávdnet go dan maid ohcet?

Hva lette du etter? Din tilbakemelding hjelper oss ålage bedre nettsider.

Takk for din tilbakemelding!