Sámediggi searvá ON-čoahkkimiidda New York gávpogis

Vahkku 16 (16.- 20.04) searvaba Sámedikki presideanta Aili Keskitalo ja Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegotti (SáNul) jođiheaddji, Ole Henrik Bjørkmo Lifjell čoahkkimiidda ON álgoálbmogiid bissovaš forumis. Foruma 17. sešuvdna lea New York gávpogis, cuoŋománu 16.- 27.  b. 2018. Dán jagi lea fáddán álgoálbmogiid oktasaš vuoigatvuođat eatnamiidda, territoriaide ja resurssaide.

Ođas: Almmuhuvvon , ođasmahtton

ON álgoálbmogiid bissovaš forum viežžá áššedovdi rávvagiid ja addá rávvagiid surggiid siskkobealde nugo ekonomalaš ja sosiála ovddideapmi, kultuvra, biras, oahppu, dearvvašvuohta ja olmmošvuoigatvuođat.

IMG_E1580.JPG

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo

Govven: Åse M.P. Pulk/Sámediggi

Dán jagi sešuvnnas čuovvu Sámediggi erenoamážit áššiid main válddahuvvo ON álgoálbmotvuoigatvuođaid julggaštusa. Dasto lea ON Váldočoahkkima presideanta gohččon gulaskuddamii viidáset proseassas sihkkarastin dihtii searvama láhčima álgoálbmogiid ovddastuslaš ásahusaide ON-vuogádagas. Dáinna áššiin lea Sámediggi bargan guhká, go mis sámiid álbmotválljen orgánan Norggas ii leat vejolašvuohta deaivvadit iežas kapasitehtain relevánta dásiin ON:s seamma eavttuiguin go siviilaservodaga organisašuvnnat (NGO:t). Sámedikki presideanta lea dieđihan ahte son áigu doallat sáhkavuoruid dáid fáttáid birra.

Sámedikki vásihusat čujuhit ahte go mii oažžut vejolašvuođa ovddidit min oainnuid proseassain mat gusket min vuoigatvuođaide, de oažžut buoret doarjaga. ON konvenšuvnnaid bearráigeahččanorgánaid siskkobealde, maid Norga lea ratifiseren buktit mii molssaektosaš raporttaid. Dál lea mis olamuddu ON guovdu ON Olmmošvuoigatvuođaidráđđái, ON Olmmošvuoigatvuođakomiteai, ON nissonvealahankomiteai, ON nállevealahankomiteai ja ON mánáidkomiteai. Dát berre viiddiduvvot álgoálbmotparlameanttaide ja eará ovddasteaddji ásahusaide guoskat buot relevánta dásiin ON:s. Omd. ON dálkkádatkonvenšuvnna, ON biologalaš riggodaga konvenšuvnna, ON Váldočoahkkima čoahkkimiid siskkobealde. Dál leat mii sorjavaččat searvamis Norgga delegašuvnna bokte dákkár čoahkkimiidda. Dat sáhttá ráddjet min vejolašvuođaid ovddideamis Sámedikki oainnuid.Dán jagi forumis áigu Keskitalo doallat sáhkavuoru álgoálbmotgiela riikkaidgaskasaš jagi birra, 2019:s UNESCO olis. Dasa lassin áigu presideanta lávvardaga cuoŋománu 21. b. doallat sáhkavuoru konferánssas álgoálbmotgielaid birra Colombia University nammasaš universitehtas. Sámedikki čuovvuleapmi čielggadusa NAČ 2016: 18 Váibmogiella ektui, lea vuođđun ollu dasa mii galgá daddjojuvvot. Máilmmi sullii 370 miljon álgoálbmogis, geat orrot badjel 90 riikkas lea unnit go vihtta proseantta máilmmi álbmogis, muhto dattetge hupmat máilmmi majoritehtas rehkenastojuvvon 7000 giela ja ovddastit 5000 iešguđege álgoálbmotkultuvrra. Ollu dáin gielain leat áitojuvvon sakka. Olmmošvuhtii lea stuorra vahát jos álgoálbmogiid gielat ja kultuvra jávket. Danne ferte bidjat doaibmabijuid mat suodjalit ja ovddidit giela. Dát guoská hui ollu maiddái sámegielaide.

Ole Henrik Bjørkmo Lifjell SáNul, áigu searvat máilmmiviidosaš ráhkkaneaddji álgoálbmot čoahkkimii, ja ovddidit áššiid maiguin sii áigot bargat. Áigumuš lea koordineret árktalaš guovllus (sámit ja inuihtat) oktasaš mihttomeriid iešguđege agendačuoggáide. Seamma guoská Sámi Parlamentáralaš Ráđđái (SPR). Ollu sámedikkiid sáhkavuorut ovttastahttojuvvojit. Omd. guorahallamat ovttaskas áššiin nugo Arctic Railway ja Deanosoahpamuš, ja dasto digaštallamat ruoná energiija birra nugo bieggamillut ja čáhcefápmu, ja áššiin mat válddahit ruvkedoaimma álgoálbmotguovlluin.

Eanet dieđut dán jagi sešuvnna birra 

 

Gávdnet go dan maid ohcet?

Hva lette du etter? Din tilbakemelding hjelper oss ålage bedre nettsider.

Takk for din tilbakemelding!