Sámediggepresideanta sárdni sámi álbmotbeaivvi

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo ávvudii sámi álbmotbeaivvi Romssas. Dás sáhtát lohkat su sártni suohkana álmmolaš ávvudoaluin Romssa ráđđeviesus:

Ođas | Almmuhuvvon

Ráhkis sámi álbmot ja min buori verddet - ollu lihkku sámi álbmotbeivviin! Mun háliidan giitit go mun beasan ávvudit sámi álbmotbeaivvi dinguin fárrolaga dáppe Romssas. Mun lean illudan sákka dinguin ávvudit.

Dán jagi lea erenoamáš stuorra illu go beasan sávvat lihku almmolaš sámegiel báikenamaiguin Romssa suohkanis, sihke gilážiin ja maiddái Romssa gávpogis. Mu bealljái dát čuodjá hui čábbát ja dieđán ahte Romssa sámi álbmot atná erenoamáš mávssolažžan go suohkan atnigoahtá daid namaid maid mii dovdat dáin guovlluin. Romssas ja Romssa birrasis leat sápmelaččat orron guhká ja dan čájehit maiddái historjjálaš bázahusat ja gáldut.

Muhtumat soitet atnit dákkár áššiid mearrádusaid – ahte sámegiel báikenamat galget váldojuvvot atnui – duššin, muhto dain lea hui stuorra mearkkašupmi: dat čájeha ahte sámevuohta fátmmastuvvo ja dohkkehuvvo gávpogis, ja dat čájeha maiddái olggos guvlui ahte Romsa lea sámi suohkan ja gávpot.

Guovvamánu 6. beaivi lea dehálaš ja mávssolaš beaivi olles Sámi álbmogii, beroškeahttá gos orru. Odne mii ávvudit beaivvi olles Sámis, mii lea njealji riikkas. Beaivi ávvuduvvo ollu eará báikkiin maiddái: mii oaidnit ahte eanet aht’ eanet suohkanat, organisašuvnnat ja ovttaskas olbmot – sihke sápmelaččat ja earát – háliidit ávvudit Sámi álbmotbeaivvi. Máŋgga sajis miehtá riikka, nugo dáppe Romssas, lágiduvvo sámi vahkku guovvamánu 6. beaivvi olis. Dan oktavuođas lágiduvvojit miellagiddevaš seminárat, konsearttat ja eará kultuvrralaš dáhpáhusat mat bistet máŋga beaivvi ja fátmmastit olles álbmoga.

Sámediggepresideantan mun sakka illosan go nu ollugat háliidit ávvudit min divraseamos ávvobeaivvi minguin. Lea erenoamáš mávssolaš vásihit ahte maiddái majoritehtaálbmot árvvusatná min árbevieruid ja doaluid. Midjiide lea erenoamáš mávssolaš oaidnit ahte ruovttusuohkanat levgejit Sámi leavggain ja maiddái go olbmot geaid deaivat sávvet lihku beaivái!

Odne mii ávvudit min álbmoga rájáhis searvevuođa. Dán beaivvi mii sáhttit leat rámis min ealli kultuvrrain, min čáppa gielaiguin ja ivdnás gávttiiguin. Dát beaivi lea hui dehálaš identitehta ja gullevašvuođa nannemii. Dán beaivvi leat ollugat rámis leat sápmelažžan ja dađistaga olbmot gávdnet iežaset sámi ruohttasiid. Beaivi lea oassin min koloniála árbbis; go vásiheimmet guhkes ja garra dáruiduhttinpolitihka, mas ollugat dađi bahábut gárte válljet čiehkat iežaset sámi duogáža.

Dán jagi lea 26 jagi áigi go ávvudeimmet Sámi álbmotbeaivvi vuosttaš geardde. Jagi ovdal – Sámekonferánssas 1992:s – mearridedje ahte guovvamánu 6. beaivi galgá leat Sámi álbmotbeaivi, muitun vuosttaš Sámi riikkačoahkkimii, mii lei Troandimis guovvamánu 6. beaivvi 1917.

Dál lea okta olles buolva sámi mánát ja nuorat, geat leat beassan bajásšaddat Sámi álbmotbeaivvi ávvudemiin. Dovddan stuorra ilu go dát beaivi lea šaddan lunddolaš ávvobeaivin sidjiide. Dán ii berre atnit diehttelassan, eandalii go smiehttá min historjjálaš duogáža.

Vel odnege vásihit ollu sápmelaččat ovdagáttuid ja vaši sámevuođa vuostá. Dađi bahábut gávdno árgabeairasisma vel odnege, ja dađi bahábut leat garra digaštallamat šaddan dábálaš oassin árgabeaivvis. Dieđán ahte Romssas leat maid duollet dálle gártan vásihit dan. Mus lea jáhkku dasa ahte sámegielaid čalmmustahttin ja dábálažžan dahkan lea dehálaš váikkuhangaskaoapmin go bargá gierdameahttunvuođa, badjelgeahččanvuođa ja ovdagáttuid vuostá. Go čájeha sámevuođa ja go stuorraservodat beassá oahpásmuvvat minguin, de šaddet min gaskkas nana čanastagat ja lihtut. Dálkkiid ja fallehemiid siste mii dárbbašit buriid ja nana verddiid. Mun dieđán ahte mis leat ollu buorit verddet dáppe Romssas. Nu mo mun dovddan Romssa, de dat lea fátmmasteaddji ja liekkus gávpot.

Dan mun dieđan go mun lean leamaš studeanttan dáppe 18-jahkásažžan. Dáppe mun gávdnen ráhkisvuođa. Dáppe mun lean náitalan. Dáppe mun álgen politihkket sámi studeanttaidsearvvis. Ja studeanttaáigge oahpásmuvven mun ustiibiguin geat leat mu čuvvon gitta otnážii.

Árabut odne lei mus nu lihkku ahte bessen galledit Guovssahas sámi mánáidgárddi gos sámi ossodaga Mearranásti sámi mánát maid ledje. Maŋŋel mun fitnen vel Gimle studeantamánáidgárddi sámi ossodagas. Lei hui hávski fitnat sámi mánáidgárddiin ja ossodagain, ja mun dieđán man dehálaččat dat leat Romssa sámi bearrašiidda. Mii dárbbašit sámi mánáidgárddiid ja skuvllaid, go dat leat dehálaš sámegiela, sámi kultuvrra ja sámi identitehta arenat. Mii han buohkat dárbbašit saji gos beassat leat ieža.

Ráhkis buohkat,
Dán jagi mis lea maid eará dehálaš ávvudeapmi. ON mearridii ahte 2019 galggai leat riikkaidgaskasaš eamiálbmot giellajahki. Mun lean aitto leamaš almmolaš rahpamiin Parisas ja New Yorkas, ja Sámedikki bealis mii rabaimet giellajagi dáppe Sámis stuora giellakonferánssain Romssas mánnodaga ja disdaga dán vahku.

Sámegielat guddet min kultuvrralaš árbbi ja min árvvuid, ja gielat leat dehálaččat min eksisteanssas sierra álbmogin. Danne mii fertet maiddái várjalit min gielaid, láhčit daidda saji ja vejolašvuođa stuorrut ja ovdánit.

Sámedikki bealis mii leat mearridan garrasit bargat sámegielaid ovddas iežamet guhkesáiggi áŋgiruššamiin “Giellalokten – Språkløftet”. Dát giellaođastus galgá stivret sámi giellapolitihka máŋga jagi ovddasguvlui, ja min višuvnnat leat álkit – muhto maiddái váddásat: sámegiella ja dárogiella galget leat ovttadássásaččat ja ovttaárvosaččat servodagas    

Háliidan ávžžuhit buot priváhta ja almmolaš ásahusaid, ealáhusaid, priváhta aktevrraid ja jua – priváhta olbmuid – váldit stuorát ovddasvástádusa vai sámegielat gullojit, oidnojit ja adnojit min servodagas.

Min váimmut liegganit go mii gullat iežamet divrras giela, mii lea min váimmuid lagamusas. Jus don it máhte sámegiela, de sáhtát odne juo oahppat sávvat midjiide lihku beivviin. Nu leat don maid fárus sámegiela čalmmustahttimis ja ávvudeamis.

Sámedikki bealis háliidan loahpas sávvat váimmolaš lihku, ja mun sávan didjiide ain hávskes ávvudeami!

Lihkku beivviin! Læhkoeh biejjine! Vuorbbe biejvijn!

Gávdnet go dan maid ohcet?

Hva lette du etter? Din tilbakemelding hjelper oss ålage bedre nettsider.

Takk for din tilbakemelding!