Sámediggepresideanta ođđajagisárdni

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo sárdnui álbmogii ođđajagimánu vuosttaš beaivve 2020. Dás sáhtat lohkat olles su sártni:

Ođas | Almmuhuvvon

Ráhkis sámi álbmot,
Mii leat lihkkoš go eallit ráfi áiggis. Ii leat diehttelas dat. Stuorra riiddut ja heađit dagahit ahte ollugat ohcalit ráfálaš báikkiide. Muhto ráfehisvuohta ja seavdnjadat gávdno maid min iežamet eallimiin.

Ari Behn eretvádjolii dáid juovlabasiid. Mii jurddašat su lagamuččaid, ja Gonagasviesu birra. Sámi álbmot mieđušta din morrašis ja giitit go rábasvuođain muitalehpet mo son ieš vállji jápmima. Leat ollugat geat rahčet ja iešsorbmen lea hástalussan olles servodahkii. Mii fertet duostat čájehit beroštumi ja liekkusvuođa – ja rábasvuođain meannudit lossas áššiid. 

Lea dehálaš njulget ovddeš boasttuvuođaid. Dat addá ráfi silloseamet. 2019:s leat Norgga eiseválddit ádnon ándagassii davviguovllu olbmuin geat leat gillán maŋŋel nuppi máilmmisoađi. Eiseválddit čuoččuhedje ollugiid Finnmárkkus bálvalan Sovjetlihttu, ja Divttasvuonas eai leat sámi rádjeofelaččaid gudnejahttán. Ollugat jávohuvve, eai goassige šat hupman mo sii gádjo duháhiid mielde.

Ain leat garra fámut mat vuostildit sámiid. Min ealáhusat: boazodoallu, guolásteapmi, eanandoallu, meahcásteapmi – leat čatnon min eallinvugiide. Áitagat čuhcet olles bearrašiidda. Sevdnjes skábman dohkkehii ráđđehus Nussira ruvkedoaibmalobi. Dát lea duođalaš falleheapmi sámi kultuvrii ja ealáhusaide. Šállošan goavvi ráđđehusa daguid ja in ipmir mo sii nu nannosit orrut navdime Minerálaindustriija min stuorra beastin.

Áššiin gos sámi beroštumit cakkastit ruhtagievrras industriija, vuhtto man álki lea fallehit sápmelačča. Vássán jagi lea riektevuogádat duođaštan, ahte lea mearri das man olu mii galgat gierddahallat. Hålogalándda lágamánneriekti dubmii dievddu go roavvasit cielahii sápmelaččaid neahtas. Dálkkiid siste mii dárbbašit nana verddiid. Giittán din geat bealuštehpet sámi áššiid, čállosehpetgo mediain vai lágastehpet go. Ovttaskas olbmuid áŋgirruššan váikkuha sámiid rivttiid ovdánahttimii. Dii ánssášehpet min doarjaga ollásit ja mun lean ilus go dii ehpet jávohuva.

Lea váttis rievdadit guottuid mat leat juo cieggan, muhto doaivvun boahtte buolvvat ohppet ja oahpásmuvvet minguin. Ođđa oahppoplánat doaibmagohtet čakčat. Buot mánát galget oahppat min birra juohke fágas: leš dal sámi luondduipmárdus, dáruiduhttinhistorjá dahje duodji. Oahppoplánat galget láhčit dili ovttasbargui ja gulahallamii. Leat ain stuorra hástalusat dálá skuvlavuogádagas. Riikarevišuvdna duođašta ahte sámegieloahpahus lea váilevaš. Jahkásaččat gullat mo sámegieloahpahus lea maŋŋonan ja muhtin sajiin ii oba vuolgge ge johtui. Mis váilot sámi oahpaheaddjit ja oahpponeavvut. Sámedikkis váldit dán duođas, ja vuordit ahte Máhttodepartemeanta maid čuovvula dáid áššiid. Min álbmogis leat vuordámušat eiseválddiide. Per Fokstad-rohkki dajai ná garraseamos dáruiduhttináiggis juo: Sámi mánát galget sámegiela oahppat. Dálá buolvvat dovdet sin rivttiid ja eaige bala daid gevret.

Sámi váhnemat dáistalit beaivválaččat mánáid vuoigatvuođaid. Sii dáistalit mánáid fuomášumis árgabeaivvis gos filmmat, girjjit, musihkka dahje neahttaresurssat hárve leat sámegillii. Máilmmi álgoálbmogiidda lea dát oahpes dilli. Ollu álgoálbmotgielat leat áitojuvvon, máŋggas juo jávkan. Mii leat dál loahpaheame álgoálbmotgiellajagi. Dál beassat fargga bargagoahtit álgoálbmotgielaid 10-jagi áŋgirruššamiin. Min gielat leamaš guovddážis vássán jagis, earret eará Giellavahkkus. Mun lean máŋgii njuorrasan go oainnán man ollugat beroštit sámegielas. Dutnje gii árjjalaččat válljet sámegiela dajan ná: joatkke fal ain sámásteami, joatkke oahppama, joatkke vuoruhit.

Dáid basiid leat maid beassan vásihit go Elsa ja Anna sámásteaba Jikŋon 2 filmmas. Sámedikkit ja Sámeráđđi leat ovttasbargan Disney Animation fitnodagain. Dál rahpasit maid erenoamáš vejolašvuođat min nuoraide. Disney Animation fállá oahpposaji dáidda, animašuvnna- dahje filbmastudentii dál geasset. Ođđajagis čájehuvvo “Chihiro ilmmid gaskkas”, animašuvdnafilbma maid Sámi Filbmainstituhtta lea dubben davvisámegillii ja man Sámediggi lea dorjon ruđalaččat. Leat huksegoahtán dubbenealáhusa vai sáhttit fállat eanet filmmaid min mánáide ja nuoraide, eanet sámegielaide maid.

Mii dárbbašat eambbosiid geat sáhttet muitalit iežamet muitalusaid Sápmái ja máilbmái. Lea somá oaidnit mo máilbmi váldá min čehpiid vuostá. Vaikko vel KEiiNO joavku ii vuoitán Eurovision musihkkagilvvu, de goit begge viidát. Dan botta go sin musihkka, mas luohti lei guovddážis, čuojahuvvui miehtá Europa, guoimmuhedje sii máilmmi unnimus festiválas, Gussanjárga-beivviin. Dál fargga ges min fales nuorat dollejit Kanádai árktalaš dálveriemuide. Mii čuovvut din ja sávvat olu lihkku!

2019:is vuolláičáliimet Bååstede-šiehtadusa. Badjel 1600 sámi kulturhistorjjálaš dávvira maid earát dolvo máŋgga čuođi jagi áigi, áiggošeimmet dál máhcahit Sápmái. Eiseválddit fertejit vuoruhit nannet sámi museaid vai sáhttit hálddašit iežamet árbbi ja dovdat iežamet historjjá. Historjá lea dehálaš go dihkkádat geainnu sápmái buorrin ovddos guvlui. Sámi ásahusat, nu mo Sámediggi ja Sámi Allaskuvla mat vássán jagis ávvudedje 30 jagi, riegádedje min duostilis olbmuid dihte. Sii geat Áltá-stuimmiid áigge eai diktán fámuid vuortnuhit, dagahedje stuorra báruid. Dan rájes lea min álbmot bidjan ollu návccaid ásahushuksemii. Vaikke jus ain duollet dálle orrut miehteháltái borjjasteame, de mii ovdánat.

Ráhkis sámi álbmot,Min gilit dárbbašit olbmuid ja lea dehálaš seailluhit min ealli servodagaid miehtá Sámi. Sámedikki válgajienastuslohku ain stuorru gávpogiin. Mii fertet bargat dan ovdii ahte sámi eallin lea buorre sihke sámi čoahkkebáikkiin, muhto maiddái stuorit gávpogiin. Dat hástala iežamet jurddašeami das mii lea Sápmi, gii lea sápmelaš? Globála álgoálbmotmáilmmis mii bargat solidaritehta namas. Dat lea maid čoavddus dáppe ruovttus. Mii fertet luohttit ahte mii udnot nuppi nubbái dan mii lea buorre. Liekkus, searvadahtti Sápmi lea midjiide riggodahkan.

Buorre ođđa jahki!
Buorre ådå jahke!
Buerie orre jaepie!

Gávdnet go dan maid ohcet?

Hva lette du etter? Din tilbakemelding hjelper oss ålage bedre nettsider.

Takk for din tilbakemelding!