Sáhkavuorru Sámediggeráđi doaibmadieđáhusa oktavuođas

Sámediggepresideantta Aili Keskitalo sáhkavuorru Sámediggeráđi doaibmadieđáhusa oktavuođas dievasčoahkkimis 03.03.20.

DSC_5517.JPG

Ođas | Almmuhuvvon

Čoahkkinjođiheaddji,

Lávdegoddevahkus beasaimet deaivvadit Arvid Jåmain birra gii lea gižžudan bieggafámu vuostá Fovsenis 20 jagi suodjalan dihtii iežas birgejumi, namalassii boazodoalu máttasámi guovllus. Jåma vuoittáhalai, ja Storheia bieggaindustriijaguovllu, Norgga stuorámus mas leat 80 turbiinna, galgá rahppojuvvot almmolaččat miessemánus dán jagi. Rahpamii lea maiddái Jåma bovdejuvvon, muhto dalle ráhkadit biepmu ja guoimmuhit seamma bieggamillopárkka ovddasteddjiid geat leat váldán sus birgejumi.

Bieggafámu ovddideaddjit čájehit miellaguottu mainna mii dađi bahábut eat leat geargan: Sámi kultuvra lea stuorrafámuid ovddas, muhto mii lea doarvái buorre geavahuvvot “čikŋan” ávvooktavuođain.  

Máttasámit ballet garrasit ahte bieggamillut goaridit oalát boazodoalu ja sámi kultuvrra Fovsenis, ja eará guovlluin gosa leat plánen bieggaindustriija ásahit. Máttasámegiella lea hui áittavuloš giella. Boazodoallu ja giella máttasámi guovllus leat lávga gittalaga nubbi nuppis, muhto mii geavvá gillii go Norgga eiseválddit oaffaruššet boazodoalu bieggafápmoáltáris?

Bieggafápmu lea meroštallojuvvon ruoná molsuma oassin, nu gohčoduvvon eanet birasseasti energiijabuvttadeapmi, muhto ruoná molsun orru mu mielas unnán ruoná go dat industrialisere guovlluid mat juo leat geavahusas ja maid earret eará boazodoallu lea geavahan don doloža rájes. Fovsen-ášši lea dušše okta ovdamearkan, dákkár plánat leat jođus eará máttasáme guovlluin, ja maiddái dáppe davvin, mu eatni mánnávuođa guovlluin Rástegáisá lahka, Porsáŋggus, ja leat ovdal gullan dan ahte Fálesnuori guovlu, gos leat hui ollu eará sisabahkkemat, heive erenomáš bures bieggaindustriija-doaimmaide. Mis lea ain hui ollu bargu sámi giela ja kultuvrra suodjaleames ja ovddideames, ja mii  eat gal vuollán nu johtilit!

Čoahkkinjođiheaddji,

Ođđajagimánus serven mun historjjálaš čoahkkimii Københámmanis. Vuosttaš gearddi historjjás lágiduvvui davviriikkalaš Mánáidforum, forum gos davviriikkaid politihkkarat galget guldalit mánáid jienaid. Dát lágiduvvui ON mánáidkonvenšuvnna 30-jagi ávvudeami oktavuođas, gos earret eará fokuserejuvvui konvenšuvnna artihkal 12 – daja maid oaivvildat: “Buot mánáin lea vuoigatvuohta dadjat maid oaivvildit, ja sin oaivilat galget váldojuvvot duođalaččat”.

Mu ledjen lihkkoš go ožžon mielde Københámmanii 12 jahkásaš Eli Máret Kappfjell-Gaup, guhte lei okta logi máná gaskkas geat ovddastedje Norgga mánáidforumis. Su váibmoáššit ledje dálkkádat ja ahte buot mánát galget beassat oahppat sin eatnigiela, ja geavahit dan beaivválaččat.

Davviriikkalaš Mánáidforum, mas ledje mielde mánát ja nuorat Davviriikkain, ovdan bukte sin resolušuvnna Københámmanis, mii deattuhii mánáid rievtti leat mielde váikkuheamen.

Davviriikkaid Mánáidforumis lei sámi ovddastus, ja resolušuvdna lea deaŧalaš sámediggeráđđái boahtteáiggis min barggu oktavuođas sámi mánáiguin ja nuoraiguin. Deaŧalaš lea nannet mánáid ja nuoraid jiena servodagas, guldalit sin ja árvvoštallat sin oaiviliid seamma láhkai go earáid oaiviliid. Mii fertet gávdnat struktuvrra mii goziha mánáid min servodagas, ja leat dal árvvoštallame mo sáhtášeimmet mánáidforuma ásahit sámi mánáid varas. Mii fertet leat rahpasat dan ektui ahte sámi mánáin ja nuorain sáhttet leat eará dárbbut go eará mánáin ja nuorain Norggas ja Davviriikkain.

Čoahkkinjođiheaddji,

Guovddáš ášši mis lea sámi mánáid vuoigatvuođaid gillii ja giellaoahpahussii. Lean mannan vahkus váldán oasi ráhkkanančoahkkimis eamiálbmotgielaid jahkelogi oktavuođas. Justte fal vuoigatvuođaperspektiivva boahtá leat guovddážis sihke gaskariikkalaš dásis ja mis Sámis ovddasguvlui. Giellavuoigatvuođaid nannen lea oassi min barggus Váibmogiela-raportta čuovvoleamis, bargu mii ráđđehusa bealis ii mana nu jođánit go leimmet vuordán. Álgoplána mielde galggaimet dal meannudit láhkaproposišuvnnain, mii nannešii sámi giellavuoigatvuođaid, muhto dat bargu lea dađi bahábut maŋŋonan.

Čoahkkinjođiheaddji,

Dievasčoahkkin galgá meannudit guokte ášši mat gusket sámi kulturárbái, sihke sámi kulturmuitosuodjaleami ja ávnnaskeahtes kulturárbbi birra. Sámi kulturmuitosuodjaleapmi gieđahallá sihke oinnolaš ja ávnnaskeahtes luottaid sámi historjjás: goahtesajiid ja eamihávddiid rájes, mat leat máŋga čuohte jagi ovdal Kristusa riegádeami, sámi visttiid rádjai mat leat ceggejuvvon ovdal jagi 1917. Ávnnaskeahtes kulturárbi ii leat várra seamma konkrehta buot hámiin, muhto lea seamma deaŧalaš ja visot fátmmasteaddji, ja guoská buot luđiid rájes duodjái, máhttui elliid ja luonddu birra, ja mat dábálaččat fievrriduvvojit njálmmálaččat sohkabuolvvas nubbái.

Maid muitala sámi kulturárbi midjiide? Dat muitala midjiide juoga geat mii leat, geat mii leat leamaš, ja geat mii háliidat leat, ja dánne lea deaŧalaš ahte mii atnit ávviris dán máhtu, hálddašat ja oainnusmahttit dan dainna lágiin ahte mánáidmánát sáhttet dan dovdat ja leat čeavlái.

Sámediggeráđđi lea ovddidan čilgehusa sámi kulturmuitosuodjaleami birra man vuođul galgá šaddat kulturmuitodieđáhus mii doaibmá stivrendokumeantan sámi kulturmuitohálddašeames, ja mii muitala sámi kulturmuitosuodjaleami fakkasteamis, viidodagas ja hástalusain mat leat ovddabealde.

Sámi ávnnaskeahtes kulturárbbis leat maiddái ovddabealde hástalusat ođđaáigásaš servodagas. Okta Sámedikki višuvnnain go guoská sámi ávnnaskeahtes kulturárbái lea ahte dat ain galgá leat ealli kulturárbi. Dát eaktuda ahte ávnnaskeahtes kulturárbi čađahuvvo, geavahuvvo ja fievrriduvvo ođđa sohkabuolvvaide. Ovdalis áiggiin dáhpáhuvai dát beaivválaš eallimis, ovdamearkka dihtii bearrašiin, sogain, siiddain ja báikegottiin. Vaikko ollu ain dáhpáhuvvá geavahusas ja viidáset fievrrideames dáinna lágiin, de ii leat dat odne nu dábálaš go ovdal.

Sámi kulturmuitosuodjaleapmi ja ávnnaskeahtes kulturárbi mannet giehtalaga, ja goappašiin surggiin leat hástalusat láhkkáseaset mat gáibidit čielga rájáid ja njuolggadusaid. Mun vuorddán mielas sámi kulturárbbi joatkkabarggu.

Čoahkkinjođiheaddji;

Geassemánu 20. b. dán jagi lea 30 jagi dan rájes go Norgga, vuosttaš riikan, dohkkehii ILO-konvenšuvnna nr 169 álgoálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid birra iešmearrideaddji riikkain. Konvenšuvnna váldoprinsihppa lea álgoálbmogiid vuoigatvuohta suodjalit ja viidáset ovddidit sin iežaset giela, ja eiseválddit leat geatnegahttojuvvon čađahit doaibmabijuid dán barggu doarjumii. Dát konvenšuvdna lea mearkkašan ollu sámepolitihkalaš ovdáneapmái Norggas, ja earret eará eiseválddiid konsultašuvdnageatnegasvuođa, maid mii dal háliidivččiimet nannet láhkii, lea vuođđuduvvon ILO-konvenšuvdnii. Dan dihte heive nu bures dal čalmmustahttit konvenšuvnna ja Norgga vuolláičállima, seammá dievasčoahkkimis go fas meannudit láhkaárvalusain.

Ihtážii leat mii bovden seminárii konvenšuvnna birra, man oktavuođas geahčadit maŋos guvlui historjjálaš ja politihkalaš proseassa ovttas ollugiin singuin geain ledje guovddáš čoavddarollat barggus konvenšuvnna dohkkeheami oktavuođas.

Mun jáhkán ahte šaddá hui gelddolaš ja miellagiddevaš seminára, ja sávan buohkaide váimmolaš bures boahtima dohko.

Čoahkkinjođiheaddji,

Dákko bokte lean mun ovddidan Sámediggeráđi doaibmadieđáhusa ja giittán fuomášumis.

Sámediggeráđi doaibmadieđáhus

Gávdnet go dan maid ohcet?

Hva lette du etter? Din tilbakemelding hjelper oss ålage bedre nettsider.

Takk for din tilbakemelding!