Divvun ja Sámi Giellagáldu leat čoahkkinastán Romssas ovddidan dihtii normeremii, terminologiijai ja giellateknologalaš reaidduid ovddideapmái guoski ovttasbarggu. Gielaid normeren lea vuođđun buot giellaovddideapmái guoski bargguide. Jus eai gávdno sánit ja doahpagat, de lea veadjemeahttun čađahit eará giellaovddidandoaibmabijuid, dego ráhkadit oahpponeavvuid sámegielas ja sámegillii, ovddidit korrektuvra- ja eará giellaovddidanreaidduid iešguđet sámegielas ja sámegillii.

Dat lea njuolgga áittan sámegielaid ovddidanbargui go Suoma ja Ruoŧa ráđđehusain váilu politihkalaš dáhttu bistevaččat ruhtadit Sámi Giellagáldu.

Sámegielat leat álgoálbmotgielat ja unnitlohkogielat. Sápmelaččat leat áidna álgoálbmot Eurohpá Uniovnnas. UNESCO mielde leat buot sámegielat áitojuvvon dahje duođalaččat áitojuvvon gielat. Danne dárbbašit sámegielat bistevaš doaibmabijuid daid gáhttemii ja ovddideapmái.

Sámegielat leat duođalaš dilis jus Sámi Giellagáldu ii šatta bistevažžan. Dat mielddisbuktá ahte:

* sámegiella ii gieđahallojuvvo ovttadássásažžan eanetlohkogielaiguin

* sámi giellasearvevuohta ja sámi kulturábi Davvi Riikkain heađuštuvvo

Divvun ja Sámi Giellagáldu barget ovttas máŋgga suorggis, dego ovdamearkan digitála giellabáŋkku www.satni.org ovddidemiin, mas tearpmat maid Sámi Giellagáldu lea ovddidan, leat álkit giellageavaheddjiid olát muttus. Divvun lea áibbas sorjavaš Sámi Giellagáldu barggus – Divvun ráhkada reaidduid Giellagáldu normerenmearrádusaid vuođul. Ovttasbargu lea dehálaš maiddái danin go ođđa tearpmat ja normeremat cegget gillii Divvuna ráhkadan giellareaidduid, dego stávendárkkástusa ja grammatihkkadárkkástusa bokte. Dáid vehkiin šaddá álkit čállit sámegillii, ja nu lassána maiddái sámegielaid geavaheapmi. Almmá Sámi Giellagáldu haga ii sáhte Divvun ráhkadit daid digitála giellaovddidanreaidduin maid sámi servodat dárbbaša.

Almmolaš orgánat, erenoamážit sámi hálddašanguovllut Suomas, Ruoŧas ja Norggas dárbbašit ođđa tearpmaid ja normerema dihto surggiin. Midjiide váldet dávjá oktavuođa dakkár sávaldagaid birra. Dáid jearaldagaide eat sáhte vástidit, jus ii leat vástideaddji normerenorgána (Sámi Giellagáldu) mii bargá terminologiija ovddidemiin.

Giellanormeren dáhpáhuvvá dábálaččat máŋgga dásis: riektačállin, merkenvuogit, cealkkaráhkadeapmi (syntáksa), ja riikkaidgaskasaš tearbmadiehtovuođu ráhkadeapmi.

Dál gávdno muhtun sámegielain diehtovuođđu normerejuvvon riektačállimii ja tearpmaide, muhto syntávttalaš normerenbargu ii leat oppa álggahuvvonge ja máŋgga jagi normerenbargu dán suorggis lea ain ovddabealde. Muhtun sámegielaid várás dárbbašuvvojit olu resurssat sihke riektačállima ja syntávssa normeremii.

Divvun ja Giellagáldu muittuhit Suoma ja Ruoŧa das ahte riikkat leat iežaset nationála lágain čadnojuvvon EU charterii regionála dahje unnitlohkogielaid birra. Divvun ja Sámi Giellagáldu čujuhit ahte artihkkala 14 lea sámegielaid ektui váttis ollašuhttit rivttes láhkai almmá bistevaš ja systemáhtalaš giellabarggu/normerenbarggu haga.

Orru leamen nu ahte miessemánu 31. b. 2018 maŋŋá ii leat sámi giellageavaheddjiin vejolašvuohta oažžut seammalágan rávabálvalusaid go maid riikka váldogielaid geavaheaddjit ožžot. Dien beaivemeari rájes ii gávdno sámegielaid várás šat makkárge orgána dahje ráđđi mii vástidivčče  giellaráđi. Iige gávdno makkárge orgána mii sáhttá dohkkehit ođđa tearpmaid, normeret giela, čađahit giellagáhttema, dahje rávvet giellagažaldagain. Ođđa tearpmat lea eaktun sámegielaid geavaheapmái beaivválaš dilis, čálalaš gielas, mediain, sosiála mediain, ja buot eará giellaarenain.

Mii bivdit ahte Suoma, Ruoŧa ja Norgga ráđđehusat sihkkarastet bistevaš ruhtadeami Sámi Giellagáldui ja dakko bokte addet sámegielaide eanet dorvvoleappo boahtteáiggi. Suopma ja Ruoŧŧa fertejit máksit iežaset oasi sámegielain davviriikkalaš giellasearvevuođas.

Sámi Giellagáldu prošeaktahoavda Marko Marjomaa +358 50 438 2484

Divvun prošeaktajođiheaddji Sjur Nørstebø Moshagen +358 505 634 319

Gávdnet go dan maid ohcet?

Hva lette du etter? Din tilbakemelding hjelper oss ålage bedre nettsider.

Takk for din tilbakemelding!