Ollu lihkku riikkaidgaskasaš álgoálbmotbeivviin

Dá lea doaibmi sámediggepresideantta lihkkosávaldagat ON riikkaidgaskasaš álgoálbmotbeaivvi oktavuođas, borgemánu 9. beaivvi.

Ođas | Almmuhuvvon

Sávan ollu lihku beivviin min álgoálbmotoappáide ja -vieljaide miehtá máilmmi. Odne čalmmustahttit ON riikkaidgaskasaš álgoálbmotbeaivvi, mas dán jagi fuomášuhttit álgoálbmotgielaid. ON lea 2019:s válljen deattuhit dán fáttá maiddái riikkaidgaskasaš álgoálbmotgiellajagi oktavuođas – IYIL 2019 – man ulbmilin lea oainnusmahttit eamiálbmotgielaid miehtá máilmmi.

MIKKEL ESKIL MIKKELSEN.jpg

ON riikkaidgaskasaš álgoálbmotbeaivi lea ávvuduvvon 1995 rájes, ja lea dehálaš beaivi mainna mii gudnejahttit ja dovddahit oktiigullevašvuođa máilmmi 370 miljovnna álgoálbmogii. Stuorra osiin miehtá máilmmi gullet álgoálbmogat daid buot eanemusat eretduvdojuvvon dahje marginaliserejuvvon joavkkuide, sihke ekonomalaččat, sosiálalaččat, kultuvrralaččat, politihkalaččat dahje gielalaččat.

Sámediggi háliida ahte álgoálbmogiin leat seamma rievttit ja vejolašvuođat go muđui stáhtaid álbmogiin, ja ahte stáhtat implementerejit eamiálbmogiid rivttiid. Dađi bahábut vásihit mii velge ahte eiseválddit eai ollašuhte eamiálbmotrivttiid unnimus gáibádusaid. Norggas eat leat ovdamearkka dihtii olahan duohta dásseárvvu sámegielaid ja dárogiela gaskka.

Vaikke sámi álbmot lea máŋgga oktavuođas olahan guhkkelii sin riekteáššiin go eará álgoálbmogat, de leat mis liikká seamma hástalusat máŋgga áššis. Sámegielat leat áitatvuloš gielat nugo earáge álgoálbmotgielat, main ollu gielat leat jávkamin. Mii dovdat dan dili mas olmmoš álo gártá bealuštit eatnigiela geavaheami, bealuštit iežas rievtti áddejuvvot birrasis, beassat oahppat iežas giela, ja maiddái doallat suohttasa dahje beassat oasálastit iežas gillii. Mii dovdat maiddái mo giela massin buktá giellamorraša čuovvovaš buolvvaide. Stáhtaid dáruiduhttinpolitihkka dagahii ahte ollu sápmelaččat masse gielaset, ja nu maiddái identitehtaset, gullevašvuođaset ja iešdovdduset. Mii diehtit maiddái ahte traumat čuvvot árbbi, go máŋggas ellet dakkár dilis odne.

Lea dehálaš ahte Sámediggi lea ovdavázzin ja čájeha oktiigullevašvuođa eará álgoálbmogiidda, earret eará danin go mii diehtit man lossat lea leat okto dakkár hástalusain. Min solidaritehtabarggut eará álgoálbmogiidda oidnojit maiddái min riikkaidgaskasaš bargguin, main mis lea ulbmilin nannet máilmmi eamiálbmogiid rámmavuogádaga ja bargat nu, ahte universála olmmošvuoigatvuođat, friddjavuohta buohkaide ja dásseárvu gudnejahttojuvvojit. Dát prinsihpat leat dehálaččat min giellabarggus, mas váldoulbmilin lea oažžut sámegielaid ja dárogiela dásseárvosažžan. Dát mearkkaša ahte sámi álbmogis lea seamma riekti ja vejolašvuohta geavahit sámegielaid, seamma ovdánanvejolašvuođat ja dásseárvosaš bálvalusat.

Lea dehálaš sihkkarastit ahte min mánát ja nuorat ohppet giela, ja ahte sii besset doalahit ja ovdánahttit gielaset. Lea namalassii sáhka fállat buoremus eavttuid giela stuorrumii. Sámi álbmot bargá dáiguin áššiiguin, muhto mii dárbbašit veahki stuorraservodagas ja máilmmiservodagas, sihke priváhta ja almmolaš aktevrrain, addin dihtii saji min eamiálbmotgielaide.

Geasset almmuheimmet ahte Walt Disney Animation Studiosa filbma Frozen 2, mii almmustuvvá 2019 loahpas, almmustuvvá maiddái davvisámegillii. Dát lea boađus Norgga, Suoma ja Ruoŧa sámedikkiid, Sámeráđi ja filbmadahkkiid ovttasbarggus, ja dáinna mii leat hui čeavlát. Lea stuorra árvu sihke midjiide ja min mánáide go mánáid supersáŋgárat sámástit. Stuorra riikkaidrasttideaddji fitnodagain lea fápmu čalmmustahttit ja vitaliseret áitatvuloš gielaid. Walt Disney Animation Studios čájeha ahte dát lea áigumuššan, ja mii sávvat ahte eambbosat čuovvulit.

Loahpas háliidan sávvat buohkaide lihku máilmmi álgoálbmotbeaivvi ávvudemiin.

Mikkel Eskil Mikkelsen, doaibmi presideanta

Gávdnet go dan maid ohcet?

Hva lette du etter? Din tilbakemelding hjelper oss ålage bedre nettsider.

Takk for din tilbakemelding!