Máilmmi álgoálbmotbeaivi lea ávvubeaivi. Odne mii geassit leavggaid gudnejahttin dihte ja solidaritehta čájehettiin máilmmi 370 miljovnna álgoálbmotláhtuide, geat ásset badjel 90 riikkas.

Sofia Jannok og Elle Márjá Eira_COP21 (Foto Corinne Svala).jpg

Mu kultuvra, ja mu vieljaid ja oappáid álgoálbmotkultuvra dahká unnit go 5 % máilmmi álbmogiin, muhto mii liikká hoallat eanetlogu máilmmi meroštallojuvvon 7000 gielas ja ovddastit 5000 iešguđetge kultuvrra. Dihtet go ahte gávdnojit logi sámegiela mat leat seamma iešguđetláganat go germánalaš gielat? Sámegielat hollojuvvojit guovlluin mat ollet Hedmárkku rájes Lulli-Norggas, ja viidáseappot Dalarne rájes Gaska-Ruoŧas, Davvi-Suomas, ja davás-nuorttas gitta Guoládatnjárgga geahčái Ruošša bealde.

ON riikkaidgaskasaš álgoálbmotbeaivi lea ávvuduvvon 1995 rájes. ON generálačoahkkin lea mearridan ahte dán jagi álgoálbmotbeaivvi fáddá lea ON álgoálbmotvuoigatvuođaid julggaštusa 10-jagi ávvudeapmi. Norga, sámedikkit ja sámi organisašuvnnat ledje aktiivvalaččat mielde dalle go julggaštus ásahuvvui ja leat maiddái dievasmahttán barggu riikkaidgaskasaččat iešguđetge ON-forumain. Riikkaidgaskasaš arenain lea almmotge unnán bargojuvvon dan ovdii ahte álgoálbmotjulggaštusa iešguđetge mearrádusat heivehuvvojit lágaide ja čuvvojuvvojit hálddašanvuogádagain.

ON álgoálbmogiid máilmmikonferánssa 2014 mearrádusas leat miellahttoriikkat geatnegahttán iežaset, ovttasbarggus álgoálbmogiiguin, ovdánahttit ja čađahit riikkaidgaskasaš doaibmaplánaid, strategiijaid ja eará doaimmaid maid ulbmil lea olahit álgoálbmotjulggaštusa mihttomeriid. Miellahttoriikkat leat maiddái geatnegahttán iežaset, ráđđádallamiid vuođul álgoálbmogiiguin ja ovttasráđiid daiguin čađahit dárbbašlaš naššuvnnalaš doaibmabijuid, earret eará láhkamearridemiid ja hálddahuslaš doaimmaid čađaheami maid ulbmil lea álgoálbmotjulggaštusa duohtan dahkan, ja maiddái ovddidit áddejumi álgoálbmotjulggaštusa hárrái buot servodatsurggiin. Sámediggi lea áŋgirit ovddidan evttohusaid ja áigumušaid. Mii leat earret eará árvalan mo mii ovttas sáhtášeimmet ráhkadit doaibmaplána dasa mo julggaštus sáhttá siskkilduvvot lágaide ja mii leat evttohan mo diet bargu sáhtášii čađahuvvot, muhto ráđđehus ii leat atnán beroštumi ovddidit dieid áššiid.

Suopma, Ruoŧŧa ja Norga eai leat heivehan álgoálbmotjulggaštusa lágaide. Mii oaidnit ahte buot golmma stáhtas leat váilevaš ráđđádallamat sámedikkiiguin. Álgoálbmotjulggaštusa vuođđonjuolggadus friddja ja ovddalgihtii dieđihuvvon miehtama hárrái ii doahttaluvvo. Gávdnojit ovdamearkkat dasa mo sápmelaččaid vuosttaldeapmi, geaidda sisabahkkemat čuhcet njuolga dahje sámedikkiid vuosttaldeapmi sámi guovlluid sisabahkkemiidda ii doahttaluvvo. Stáhtat galget buoredáhtolaččat ráđđádallat ja ovttasbargat guoskevaš álgoálbmogiin daid iežaset ovddasteaddji ásahusaid bokte, olahan dihte sin friddja ja dieđihuvvon ovdagihtii miehtama ovdal go vejolaččat addojuvvo lohpi čađahit doaimmaid mat čuhcet sin eatnamiidda dahje territoriaide ja eará riggodagaide, erenoamážit minerála-, čáhce- ja eará resurssaid geavaheami, ávkkástallama, roggama dáfus ja huksemiid dáfus daid oktavuođas.

Mii diehtit ovdamearkkaid dasa mo ruvkkiid ja bieggamilluid ásahemiide lea addojuvvon álggahanlohpi vaikko sámi álbmot lea čielgasit mannan vuostá danne go doaimmain leat negatiivvalaš váikkuhusat sámi beroštumiide, sámi ealáhusaide ja sámi kultuvrraide. Mis leat ovdamearkkat dasa go báikkálaš máhttu ii doahttaluvvo, vaikko dat buolvvaid čađa lea dáhkidan ja čájehan ahte báikkálaš resursahálddašeapmi lea doaimmahuvvon guoddinana vuogi mielde. Mis lea ovdamearkkat dasa mo Deanučázádaga báikkálaš álbmot ja sámedikkit oalát badjeldulbmojuvvojit, ja ahte báikkálaš vuoigatvuođat sirdojuvvojit earáide. Sámedikkiin ii ge leat doarvái ruhta nagodit čađahit duohta iešmearrideami min álbmoga ovddas. Iešmearrideapmi lea ge okta čiehkageađgi álgoálbmotjulggaštusa huksehusas, ja dalle fertejit álgoálbmogiid ovddasteaddji ásahusat ruhtaduvvot dainna lágiin ahte dat friddja vuođul sáhttet mearridit iežaset ekonomalaš, sosiála ja kultuvrralaš ovdáneami.

Mii leat hárjánan dasa ahte sámepolitihkalaš áššit sáhtte ádjánit. Muhto mii galgat sáhttit vuordit ahte álgoálbmotjulggaštus, mii lea huksejuvvon seamma vuogi mielde go máŋga eará álbmotrievttálaš reaiddu, berre leat dan meari oahpis ahte ráđđehus aktiivvalaččat bargagoahtá dan heivehemiin lágaid, namalassii implementeremiin. Mu hástalus ráđđehussii lea ahte sii čilgejit guđiid konkrehta doaimmaid sii jurddašit čađahit vai ON álgoálbmotjulggaštus implementerejuvvo Norggas.

 

 

 

 

 

 

Gávdnet go dan maid ohcet?

Hva lette du etter? Din tilbakemelding hjelper oss ålage bedre nettsider.

Takk for din tilbakemelding!