Ráđđehus bidjá miljovnnaid digitaliseret dáčča almmolaš ásahusaid, muhto sámi ásahusat eai gal oačču oasi dáin ruđain. Go dán áigge eanaš čálalaš gulahallan dáhpáhuvvá digitálalaččat, de balan ahte váilevaš digitála fálaldagat sámegielaide čuhcet sámegielaid geavaheapmái ja ovdáneapmái.

Ráđđehus lea stuorradiggedieđáhusas Dieđ. St. 27 (2015-2016) dadjan ahte lea dárbu digitaliseret almmolaš suorggi. Dán oktavuođas lea juolludan oktiibuot 125 miljon ru digitaliseremii suohkaniid dásis, muhto dán juolludeamis ii leat namuhuvvon digitála bálvalusat sámegielaide.

Rihkkut sámelága

IMG_E1574.JPG

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo

Govven: Åse M.P. Pulk/Sámediggi

Suohkaniin giellahálddašanguovllus leat geatnegasvuođat fállat bálvalusaid sámegillii, maiddái digitála fálaldagaid. Dát mearkkaša ahte almmolaš ásahusat suohkaniin ja fylkasuohkaniin galget fállat sihke skoviid, neahttasiidduid ja digitála bálvalusaid maiddái sámegilli. Ráđđehus máksá obbalaš digitaliserema, muhto máksit sámegielaide digitaliseret duvdojuvvo vuollelii vuogádagas - namalassii suohkaniidda ja almmolaš ásahusaide nugo NAV:ii. Mun oaivvildan ahte dát lea Ráđđehusa ovddasvástádus, ja ahte ferte várrejuvvot ruhta maiddai sámegielbálvalusaid.

Ii sáhte dadjat ahte sámegiella ja dárogiella leat dásseárvosaččat, jus ođđaáigásaš digitála fálaldagat leat dušše dárogillii, muhto eai fal sámegillii. Mun balan ahte váilevaš ruhtadeapmi sámegielaide digitaliseret, láhčá dili nu ahte suohkanat ja eará ásahusat gártet rihkkut sámelága giellanjuolggadusaid. Dađibahábut lea ráđđehusa digitaliserenáŋgiruššan klassihkalaš ovdamearka sámi vuoigatvuođaid ovddidanbargui; buohkat leat ovttaoaivilis maid láhka dadjá, muhto ii oktage bija ruđaid dan čuovvulit.

Bliántta giella

Jus sámegielat galget ovdánit fertejit olbmot geavahit gielaid. Go gielaid geavaha, de dat nannejuvvojit ja ovdánit nu álki dat lea. Eanaš čállin ja lohkan dán áigge dáhpáhuvvá dihtoršearpmain, mobiilatelefovnnain ja neahttabreahtain. Juste dan dihte lea dehálaš ahte sámegielat eai šatta bliántta giellan boahtteáiggis. Jus čállingiella galgá ovdánit, ja jus min mánát ja nuorat galget geavahit ja lohkat sámegielaid, de fertejit dát gielat leat dihtoriin, telefovnnain ja neahttabreahtain. Dáinna lágiin šaddet sámegielat fágadoahpagat oahppásabbot, šaddá čalbmái álkibut lohkat sámegiela ja digitála fálaldagat mat leat sámegillii bovdejit geavaheaddjit maiddái čállit ja vástidit sámegillii.

Mus, dus ja sus lea fápmu

Sámedikki bealis mii leat lokten dán áššin iešguđetge sajiin, sihke departemeanttaide, KS:ii (Gielddasuorggi beroštus- ja bargoaddiorganisašuvdna Norggas) ja eará ásahusaide nugo NAV:ii. Seammá dávjá go loktet dán ášši de oažžut gažaldaga: “Geavahit go olbmot dáid sámegielat digitála fálaldagaid?” Vaikko gažaldat ii leat relevánta, sivas go olu ásahusat aŋkke leat lága bokte geatnegahtton fállat bálvalusaideaset sámegillii, de dat muitala juoidá geavaheddjiid fámu birra. Go geavaheddjiin lea fápmu. Fitnodagat ja ásahusat mihtidit man ollugat geavahit sámegielat neahttasiidduid, ja sii láhčet fálaldagaid jus geavaheaddjit ohcalit sámegielat fálaldagaid. Danin sávan mun ahte eambbosat jearahišgoađášedje sámegielat digitála fálaldagaid, ja geavahivčče daid mat gávdnojit, go dat addá eambbo coavcci Sámediggái ákkastallat juste dákkár bálvalusaid oažžut sámegillii.

Sámediggeráđi bealis áigut loktet ášši dievasčoahkkima meannudeapmái. Mii maid áigut viidásat ovddidit dárbbu sámegiela nannemii digitála máilmmis ja čalmmustahttit dárbbu várret ruđa sámegiela digitaliseremii, vai min váibmogiela čállingiella geavahuvvo ja ovdána.

Gávdnet go dan maid ohcet?

Hva lette du etter? Din tilbakemelding hjelper oss ålage bedre nettsider.

Takk for din tilbakemelding!