Barn-C-Kenneth-Haetta_mainimage.jpg

Sámi mánáidgárdefálaldagas lea deaŧalaš deattuhit sámi giela ja kultuvrra. Das lea sáhka árbbi ja árbevieruid birra, muhto seammásaj ovddideami birra máná sámegielas, ođđa málliin ođđa áiggis. 

Mánáidgárdejuhkosa bargit ja oktavuođadieđut

Mikkelsen, Mikkel Eskil.jpg

Ráđđelahttu
Bellodat: NSR

Sámi mánáidgárdefálaldat

Sámediggi bidjá čuovvovaš definišuvnna vuođđun dasa mii sámi mánáidgárdefálaldat lea:
Sámi mánáidgárdefálaldagainoaivvilduvvo fálaldat mas mánáidgárdefálaldat vuođđuduvvo sámi gillii ja kultuvrii. Mánáidgárdi galgá nannet mánáid identitehta sápmelažžan sámegiela geavaheami bokte, ja ovdánahttima, geavaheami ja ovddideami sámi giela ja kultuvrra bokte. Mánáidgárddi jođihit sámegielat pedagogalaš bargit.

Sámi mánáidgárdefálaldaga sáhttá juohkit čuovvovaš kategoriijaide: a) sámi mánáidgárddit ja sámi ossodagaide norgalaš mánáidgárddiin, b) mánáidgárddit mat fállet sámi giellaoahpahusa.

Sámediggi láhčá diliid sámi mánáidgárdefálaldaga várás politihkkahábmema ja mánáidgárdedoarjaga hálddašeami bokte. Mánáidgárddit main lea sámi mánáidgárdefálaldat sáhttet ohcat doarjaga sierra doarjjaortnegiin. Doarjjaortnegat leat Sámedikki bušeahtas.

Prošeakta Sámi mánát ođđa searvelanjain

Prošeakta Sámi mánát ođđa searvelanjain galgá viđa jagis rievdadahttit sámi mánáidgárdestruktuvrra sámi filosofiija ja árbedieđuid vuođul.

Dat mearkkaša dan ahte sámi mánáidgárddit galget sáhttit bargat sámi pedagogalaš málliid mielde mat vuođđuduvvojit sámi gillii, kultuvrii ja árbedieđuide mat leat heivehuvvon ođđaáigásaš sámi servodahkii.

Čoahkkimat ja seminárat galget čađahuvvot dutkiiguin ja universitehtain dovdáhan dihtii doaibmi sámi málliid sámi kultuvrra ja filosofiija, giela ja árbedieđuid vuođul.

Ovddasmanni mánáidgárddit sierra sámi guovlluin válljejuvvojit hábmet sámi mánáidgárddi boahtteáiggi. Buot mánáidgárddit ja pedagogat galget searvat juoga nu láhkai áŋgiruššamii sihke gelbbolašvuođa ovddideami bokte ja sin máhtuin árjjalaččat searvat.

Sámi mánát ođđa searvelanjain galgá bargat miehtá Sámi go juo prošeakta lea mielde Sámi parlamentáralaš ráđi doaibmaplánas. Sámedikkit Ruoŧa ja Suoma bealde leat ohcamin Interreg-ruđaid vai sáhttet leat mielde prošeavttas.

22.11

Sámediggeráđđi bovde sámi mánaidgárdeseminárii skábmamánu 22. beaivvi dii. 08.30 - 12.00 Sámedikki dievasčoahkkinlanjas Kárášjogas.

Seminára dulkojuvvo sámegielas dárogillii dahje dárogielas sámegilii. Seminára streamejuvvo Sámedikki neahtta-TV:s.

Juohke oasseváldi máksá ieš mátkkošteami ja orruma jos dárbbaša.

NAČ 2016:18 – Váibmogiella doaibmabijuid čuovvoleamis lea Sámediggi 2017: s álggahan prošeavtta Sámi mánát ođđa searvelanjain. Prošeakta galgá ulbmillaš doaibmabijuiguin loktet sámi mánáidgárddiid kvalitehta, earret eará rievdadit pedagogalaš barggu, vai mánaidgárddiid vuolggasadji livččii sámi árvvut, giella, eallinvuohki, jurddašanvuohki ja áddejupmi bargo- ja oahpahanvugiin.          

Prošeaktafakta

Prošeaktaáigi lea vihtta jagi cuoŋománu 2018 rájes.

Prošeavtta eaiggáda Sámediggi.

Ruhtaduvvo Máhttodepartemeantta bokte.

Prošeaktajoavku:

Prošeaktajođiheaddji Ol-Johán Sikku
Anna Kristine Skum Hætta ja Anne Jannok Eira, prošeaktamielbargit
Gudrun Kuhmunen ja Anne Ingebjørg Eriksen, fágalaš áššedovdit

Mánáidgárddiid ávvudeapmi guovvamánu 6. beaivvi

Guovvamánu 6.b.lea virggálaš leavgabeaivi Norggas ja čalmmustahttojuvvo miehtá riikka sámi álbmotbeaivin. Ollu dáhpáhusat ja govastagat čatnasit dán beaivái

Ávkkálaš resurssat mánáidgárddiide, skuvllaide ja earáide: 

Dás sáhtát lohkat eanet sámi álbmotbeaivvi ja našuvnnalaš dovdomearkkaid birra:

Gávdnet go dan maid ohcet?

Hva lette du etter? Din tilbakemelding hjelper oss ålage bedre nettsider.

Takk for din tilbakemelding!